Vidoucí 2014: Hlášky porotců – jen trošku cenzurováno ;)

A je tu opět oblíbený seriál hlášek porotců z hodnocení.
Autoři, nepřiznávejte se k autorství povídek, porušili byste tak anonymitu soutěže!

Zachovejte paniku, jde z velké části o neoficiální komunikaci z porotcovské diskuse, jen menší část hlášek pochází ze skutečných hodnocení, a i tam jde o prozatímní nefinální verze textů. Prostě takové nahlédnutí pod pokličku, aby se autoři během čekání nenudili.

———

Tyjo, neni to omylem balíček z loňska? „Cena nesmrtelnosti“, „Jednoho dne se vrátíš“, „Kniha stínů“, „Maličká“… Z toho mám dost ošklivé flashbacky :)))

Zatím nespoilujeme zápletky ani neřešíme motivace postav (ještě jsme se asi nepročetli k povídce, kde by se něco takového vyskytovalo), pouze nesouvisle vykřikujeme.

Já si to tisknu, abych k tomu mohla psát WTF a pak počítat WTF faktor. :)

… mám totiž takové téměř všeříkající skoro nevyvratitelné ničím nepodpořené, ale přesto velmi silně jak kořeny dubu pevné přesvědčení o tom, že se někdo vědomě snaží o Nevidoucího ;o)

Mám neblahý pocit, že nám letos přišly i texty z terapeutických sezení na psychiatrii. Někdo si nejspíš spletl adresu :o/

Porotce A: Středně dlouhé úhledně zčesané vlasy připomínající havranní lejna…
Wait, what?
Středně dlouhé úhledně zčesané vlasy připomínající havranní lejna… hejna… HEJNA!!! Uf.
Porotce B: To přijde se středním věkem. Vlasů ubyde a změní barvu z havraního hejna na havraní lejno…

Porotce A: Jak vypadá nesouhlasné pokývání tváře?
Porotce B: Podobně jako zaujatě rovnající si strniště.

Při četbě cítím velký diskomfort.

Jak navodit napětí: „Nakonec dopis přehnul, když.“
EPIC!!!

Dnes jsem začala číst, ale bohužel jsem včera dočetla první díl Hyperionu. Ten přechod bolí.

Mohu napsat do hodnocení jedné nejmenované povídky […], že autorovi vřele děkuji za skvělý příspěvek do svých workshopů a přednášek jakožto vynikající příklad toho, jak opravdu nepsat? Po pravdě řečeno, už jsem se připravovala, že na svůj příští pořad budu muset stvořit něco nového […], ale ten dobrý člověk mi ušetřil práci.

wow, much horror, such dejovy zvrat, very necekana pointa, wow.

Další zlo jsou povídky od chytrých horákyň. Povídky, které nejsou ani dobré, ani špatné, ani plné gramatických chyb, ani bezchybné, ani překvapivé, ani úplně bez nápadu, ani spisovné, ani hovorové, ani krátké, ani krátké, ANI KRÁTKÉ!!!!!

Notyvole, vona je tam schovana parodie na harrypotterovskej vesmir. Parodie. Na. Harrypotterovskej. Vesmir.

Porotce A: „Za klapotu podpatků jejích černých kozaček se vynořila zpoza rohu“. Je to přivlastňovací zájmeno správně?
Porotce B: Není. […] To zájmeno tam totiž vůbec nemuselo bejt, těžko si představovat, že jí do toho vynořování se zpoza rohu klapal černejma kozačkama někdo jinej :)
Porotce A: Kdyby bylo po mým, tak se nevynořuje vůbec. Ale aspoň autor napsal dobře slovo „podpatků“.
Porotce C: Za klapotu jeho černých kozaček se vynořila zpoza rohu.
„Kdes koupil tak hezký boty…“ vyhrkla napůl překvapeně.
„Na rohu u Diora,“ pokrčil rameny náš hrdina v růžové košili a pokračoval v chůzi.

I když vlastně musím přiznat, že prvek zklamání se neobjevuje tak často. U povídek, u nichž od začátku očekávám, že to bude s*** (a je jich většina), se prvek zklamání nedostavuje – jako s*** začínají a jako s*** taky končí.

Porotce A: Prosím, prosím, povzbuďte mě někdo, že písmeno O je zlomem a v druhé půlce abecedy konečně najdu aspoň několik příspěvků, které si zaslouží bezproblémové Ano!
Porotce B: He, he hehe. He. Ja mam druhou pulku a hadej co. :)

Porotce A: Hele, máte někdo – a četli jste už – povídku [cenzurováno]? Vidíte v tom někdo nějaký prvek fantastiky?
Porotce B: Ne, nejsou tam. Taky tam neni zadna pointa, napr.

Proč mám pocit, že vždycky když se v povídce objeví slovo kápě či kapuce, schyluje se k průseru?

Stylistiku zřejmě považujete za nějaké vzácné koření.

[…] hlavní hrdina je dle mého názoru nesympatický debil. Jeho osud mě naprosto nezajímal a je mi upřímně líto, že navzdory vší logice přežil.

(K té samé povídce) Pointou je pomsta a hrdinova smrt. OK a co jako? Má nám ho být líto? (Hrdina byl debil.) Máme si z toho vzít ponaučení? (Hrdina byl debil.)

Nápis „KONEC“ na konci myslíte vážně? My poznáme, že je to konec, protože už nenásledují písmenka.

Ty vole, to se mi nelíbilo, to zas vyhraje…

[…] odstavce jsou něco, co textu významně chybí – viděl jste to někdy? Super věcička, umožňuje lepší orientaci v textu.

komu, čemu, třetí pád, to je tak druhá zřída základky?

poviedkai = a1x1 + a2x2 + … +akxk + e, pre i prvých poviedok, kde a ~ Dnenormálne a xk ∈ {zbraň, krv, svetelný záblesk, nezmyselné jednanie}

Hlásím kápi už ve druhé větě.

Je to prvoplanova picovina. At mi autor polibi prdel, legracky si ze me delat nebude. Tohle je literarni soutez, a ne naka americka groteska.

Vymejslet divny slova a delat, ze jsou to mimozemsky koncepty, je stary jak scifi samo.

Porotce A: Mimochodem, nacházíte v povídce [cenzurováno] prvky fantastiky? Kromě toho, že je to jedna velká WTF haluz?
Porotce B: Ani jeden jedinej. Nejevi znamky fantastiky. A krom toho je to pomerne blbe.
Porotce A: Dosti blbé, řekla bych.

… najhorsie je, ze mam pocit, ze keby tomu autor dal normalny nazov, normalny jazyk, normalny dej a normalneho hrdinu, ze by to bolo celkom citatelne.

… já nevim, mně to přijde, jak kdyby někdo sebral zombie horor a zkusil ho napsat stylem jako manuál od pračky. Švédský. Přeložený Bingem.

Myslím, že volné šaty, které ženskou těsně obepínají na bocích a prsou, musí být za prvé nepohodlné, a za druhé dost hnusné.

„s apatickým vzrušením k němu natahovala ústa …“ Ta ženská je Vetřelec!

Jo, oba tyhle momenty jsem si taky podtrhla a napsala k nim blíže neurčený počet vykřičníků, otazníků a lebek s hnáty.

A DOST. CHCI ZKRÁCENÍ STRÁNKOVÉHO LIMITU!!!

Lidi, naučte mě „děsivý kolísavý třepotavý bojovný jekot“, abych ho mohl aplikovat na předávání.

Dnes jsem chtěl jít brzo spát. Bohužel jsem „rozečet“ [cenzurováno]. Už mám mimo „jekotu“ za sebou „zešílevší marodéry“, „otlačeniny do krve“ a začínám druhou stránku (z 22).

Porotce A: Hlavní záplatka spočívající v zázračné ampuli není nijak vysvětlena, zato je spousta řečí kolem, která nikoho nezajímá.
Porotce B: Oceňuju nový (bezděčný) pojem „záplatka“. To většina těch povídek fakt má :)))

Myslíte, že „uvažova“ ve větě „Postavil se na okraj zábradlí, podíval se dolů, chvíli uvažova.“ má být přechodník, nebo autorovi jen vypadlo písmenko?

Proč proboha píše někdo myšlenkové pochody Comic Sansem?

Dneska jsem četla dítku O pejskovi a kočičce a celou dobu jsem jásala, jaký ono to má skvělý a živý dialogy :D

Jak řek ‚v mém již třikrát zmíněném uthaku‘, tak jsem si řekla, tak di do prdele i s tim svym uthakem.

A povídku, co ji autor psal ve svém již čtyřikrát zmíněném uthaku, nevyřazovat! Já mu chci napsat hodnocení plný mimozemskejch výrazů…

„Mírumilovné … oči jim svítily … dravostí“ – to je skoro ako ruský vojak na Ukrajine.

V poznámkách mám toto: jako kdyby to Arab překládal z ruštiny pomocí čínsko-svahilského slovníku! I Tatar se vyjadřuje lépe!

Což o to, nápady má autor dobrý, ale zpracovat by mu to měl někdo jiný :o) Třeba někdo, kdo umí tvořit dialogy, nebo umí navodit děj, nebo aspoň někdo, kdo mu to rozmluví a radši s ním zajde na pivo.

Vcera jsem otevrela povidku, na zac. dlouha poznamka autora typu „povidka byla prelozena z“, a moje prvni reakce byla „doprdele je to tady“.

Hmmm: „Sakra, to je život! Být rád za každé syrové sousto, nemýt domov.“ Holt, život jde hned do hajzlu, když si člověk nemůže umejt barák.

Elfove smrdej

Porotce A: A krasojízda pokračuje: „Uprostřed byla škvíra. Jako by ji tam někdo zařízl.“ – To je opak toho, když se někomu zaříznou spoďáry?
Porotce B: Zkus si zaříznout díru:D:D

‚Zvedavost zabila kocku.‘ Omg, tady nakej autor moc kouka na BBC serialy.

Rytíři na zamrzlém jezeře zbroceném krví se z posledních sil brání útoku hmyzu! „Každý takový rytíř těsně před svou smrtí sebou vzal nejméně tři rusy.“ To je úplně jak Men in black.

To je děsný zpravodajství, tahle povídka… „načež se nabodl, tudíž meč pronikl“. Měli na tom jezeře s těma Rusama hrát radši hokej, výsledek by byl podobnej.
[…]
A teď tam dojeli Švédové! A Rusové jsou v prdeli! :D

Každý porotce si od teď bude dávat pozor na písmena. Hlavně na „třímetrové brutálně ozubené velké S“!

Nejen Flad jistě ocení větu: „Když se tenhle alkohol zahříval, tak kondenzovatěl, až zkrystalizoval v superčisté formě.“
[…]
Ono to není všechno! „Pár gramů stačilo na půllitr solidní padesátiprocentky.“ Wau! Zákony zachování se zachvěly!!!

Chudáci autoři… kdyby věděli, jaký povolání mají lidi v porotě, tak by na každou stranu povídky strávili hodinu paranoidním pročítáním wikipedie :)

jak by asi mluvil zombík, kterej nemá rty? -l-ě. :)

Napsany je to docela slusne, bavi me to cist, ma to todlencto, atmosferu.

Až na to, že se ten robot choval jak maniodepresivní blondýna.

Porotce A: „Rty měl hebké a cítila jsem slabě jeho kolínskou, kterou se nejmíň 10x za den voněl.“ Jsem konsternován, jdu spát. A děsím se snů, které příjdou.
Porotce B: Jo, z toho ma skoro svaclo. Uz metrosexual je dost zly, ale hentak zacapany jak slapka, to musel byt fakt des.

Porotce A: Ale inak, ako fyziolog musim povedat ze u kostlivcov a zombikov je fakt jedno ako hovoria, lebo z hladiska fyziologickeho nemozu hovorit ci maju alebo nemaju pysky. Kostlivci totiz nemaju skoro ziadne svalstvo (a hlasiviek sotva zbytky) a zombici maju povacsine (co som videla) dost rozsiahly pneumothorax, takze nejake vykecavanie tiez nepripada v uvahu.
Porotce B: Počkej, kolik zombíků už jsi viděla?! :)))

Blábol ano, ale intelektuální? Autor podle mě intelektem moc neoplývá.

Damned! Tak se hlavní hrdina jmenuje Zbyněk, nebo Zdeněk? Už druhá povídka, kde si autor nedokáže udělat pořádek ani ve jménech.

OK, nevadí mi číst nekvalitní a dlouhý povídky, taková je práce porotce, ale číst povídky dlouhý, nekvalitní a bez prvků fantastiky!

[…] dost dobrejch jsem par nasla, a s netrivialnim napadem taky par. A vzhledem k tomu, ze napad cenim o neco vejs nez remeslo, tak asi par ano mit budu.

Převažující dojem z této povídky byl údiv nad primitivností, s jakou postavy jednají. Chovají se s rozhledem a inteligencí předškolních dětí, které se na pískovišti mlátí po hlavě formičkami.

Stylistika se schovala do kouta a tam usedavě pláče.

Víc k tomu nemám co říct, snad kromě přání nikdy nepotkat tohoto autora sama v lese.

Tuhle „povídku“ nedokážu brát vážně a doufám, že ji vážně nebral ani autor.

(o povídce, která má dvě stránky) Pozitivně hodnotím délku povídky.

Hlavní hrdinka se mi jeví jako nesympatická hysterka a není vůbec jasné, proč ji mají všichni tak rádi, když je pořád akorát šikanuje.

Dvě ranky na krku a žádná krev, to je záhada hodná Sherlocka Holmese. Čtenář je napjat, co to asi bude.

Ačkoliv se dozvídáme, že černí elfové [cenzurováno] požádali o pomoc proti jakési nestvůře, bojovnice později – zcela nesmyslně – vnímá jako křivdu, že jí nestvůra zranila. No, co asi tak holka čekala – že si tam na paloučku v Temném lese dají kafe a sušenku?

Je tam nakej chlapek, co zabiji lidi a kseftuje s bavlnou, a naka holka, co ma dycky kliku, a chce si s tim typem hodit korunou a von ji to nesezere, a pak ten mamlas, co mu na konci vypichnou oci, co vsechny ke vsemu ukeca, jak se mu to hodi (akorat ze bez oci mozna ne).

V tyhle povidce ovsem neucta k tomu samurajovi byla uplne donebevolajici. Ja bejt tim samurajem, tak tomu smrkacovi useknu hlavu a dal se s nim vubec nezabejvam.

Ach. Můj. Bože. Mám chuť si vyškrábat oči a nad jejich zkrvavenými zbytky proslovit strašlivou přísahu, že už nikdy nebudu číst!

Proč já mám Slováky učit slovensky? A opravovat jim bohemismy? Dočerta!

Nuda, nuda, nuda. Vždyť to je asi stopadesátá verze drsnýho detektiva. Hrdina zdědil tradiční tajné superpowers, ale chová se, jako by na ně vůbec nebyl zvyklej. Dělá shovívavýho pána a přitom mu z toho bělaj voči, je namyšlenej a má na sebe postelové reference a všechny jeho informátorky jsou ženské? Ehm ehm ehm EHM :))

Pointa nuda, když si hrdinu stihne v průběhu povídky oblíbit akorát autor.

Válečník sedí na kameni. Pořád tam sedí. Pokud vás to zajímá, ještě furt tam dřepí. Počkejte… áno, pořád tam sedí. Štěstí, že nesedí v osmkrát zmiňovaném uthaku, protože bych nejspíš vyletěla z kůže!

Človeče, veď vám tam chýbajú postavy a dej!

Obzvlášť potom záverečnej scéne by bolo lepšie v koši než v súťaži.

Věra Chytilová: „Režírovat může každý. Jenže potom to tak vypadá.“
Porotce Vidoucích: Psát taky může každý. A potom to vypadá stejně.

Uf. Gramatika. A iné prečiny voči ľudskosti.

Jediné plus této povídky spatřuji v tom, že je krátká.

Zacházení s mezerami a čárkami je veskrze balistické – padni, kam padni.

Doporučila bych autorovi, aby zvedl zadek od počítače a místo toho vyrazil na nějakou šifrovačku, dálkový pochod nebo dvoudenní outdoorový závod, aby získal reálnější představu o tom, co dokáže únava, zima a nedostatek spánku.

[…] že autor neustále udává, jak blízko se kdo u koho ocitl, a to prosím v metrech a centimetrech, až to vypadá, že pobíhal kolem postav s pravítkem.

Hrdina, jehož hlavní charakteristikou je to, že se stal něčí obětí, je dosti nesympatický – kdo by se taky chtěl ztotožňovat s takovým chudákem?

Ty neuvěřitelně dlouhé, nekonečně rozvité, vlastně prakticky nepotřebné, ne příliš povedené a čtenářovu pozornost velmi rozptylující přívlastky začnou porotce štvát ale hodně rychle.

K hrdinovi si čtenář nevytvoří žádný vztah […] a jsem moc ráda, že špatně dopadl, naprosto si to zasloužil, blbec jeden.

Co se týče děje, tak hlavním problémem povídky je, že žádný nemá.

Problémem této povídky je její hrdina, který je natolik cool a nad věcí, až je čtenáři jeho osud upřímně ukradený.

Objeví se mrtvý bratr, který si myslí, že mu hrdina zabil ženu, ale po doušku piva mu odpustí.

Evidentně se vyžíváte v párání vnitřností. Jednou za povídku to prosím stačí.

[…] být jejími parťáky, nesvěřila bych jí ani vodní pistolku ze strachu, že mě v záchvatu paniky nebo hysteráku do zad vysype dávku friendly fire.

„Po více než dvě století třímal šógun v rukou moc nad celou zemí, která se ani jednou nezachvěla.“ Japonsko dvě staletí bez zemětřesení? To je vážně sci-fi.

Vcera Flad nasel naky hyhnajici se vesnicany. Prej jsou to asi velky tvrdaci.

Ahoj autore, jak bych ti to jenom rekla. Tvoje povidka je zajimava a ma docela myslenku i atmosferu, ale ten nazev je priserne bulvarni (debilni) a na prvni pohled me trochu odradil.

Slizký Quelb je fajn dejotvorný, aj keď je úplný debil.

Zbytecne naturalisticke (= naprosto nechutne) popisy.

Človeče, vaše nápady tu chcem!

[…] nemám dôvod to neposlať ďalej. Okrem toho, že sa mi to nepáčilo.

Hlásím blanité křídla!

Tak už i já hlásím BLANITÁ KŘÍDLA, tentokrát ČERNÝM PEŘÍM LEMOVANÁ!!!

Ale jinak se mi ta povídka celkem líbila, má hlavu a patu a hlavně jsem ji, na rozdíl od mnoha jiných, dočetla bez újmy na zdraví.

Zjistila jsem zajímavou věc. Teď jsem zase kvůli jedné slovenské povídce prohledávala pravidla slovenštiny a narazila na kviz „otestujte si slovenštinu“. Stouplo mi sebevědomí, co se slovenštiny týče. Pokud byste někdy něco podobného dělali, mám pro vás radu: Nebudete-li si jisti, zaškrtněte tu možnost, která vypadá méně česky. Mně se to osvědčilo.

[…] dobře rozjeto, nosná myšlenka dobrá, zabíjeno „normálními“ popisy a odrovnáno „ťuťu ňuňu“ závěrem.

Akorat proc se tyhle veci odehravaj vzdycky v Brne, to nevim. Nak mi to strasne vadi, jak vidim Brno, hned ma povidka minus deset bodu do zacatku. Jestli ja nahodou nejsem ta protibrnenska klika, co nekdo zminoval na strankach. :)

ze by sa autor stretol s JVjr a takto si to kompenzuje? (pozn.: JVjr = Jan Vaněk jr.)

Prvek fantastiky = Neomezená rychlost na našich dálnicích (zrušená v reálu pár let před tímto „příběhem“.

Porotce A: Událost dne – [cenzurováno]. WTF faktor vysoký, snad nejvyšší, co jsem kdy ve Vidoucích zažila.
Porotce B: Dada jak sviň, co? :o)))
Porotce C: uaaa, prave som to docitala. oh my fluffy guineapig, indeed.

Myslím, že obracanie porotcov na vieru by malo byť v poviedkach trestné.

Jakožto brněnská rodačka a patriot odmítám vaše odporná nařčení. :)

[…] rozdíl je v tom, že kdyby se to odehrávalo ve Veverský Bitýšce, bylo by to originální! :)

Trip byl asi dobrý, ale povídka není.

No a tradicne kdyby si autor odpustil posledni vetu, udelal by dobre.

To bola detektivka, ktorej chybali vsetky dolezite prvky detektivky.

Asi je tam moc cvoků a magorů, přičemž jako nejmenší dement z nich mi připadá ten, co má na hlavu papíry.

takhle jsem si tak asi od pulky rikala, „k veci, osobo!“, coz jak jiste chapes, neni u tohohle typu povidky optimalni.

Nepoužívejte přechodníky, když je neumíte, základní poučka Vidoucích.

[…] sloh-dějepis-národopis fusion, aneb za každého správně jmenovaného slovanského boha máte bod. Kdo má nejvíc bodů, postupuje do krajského kola olympiády z češtiny.

Tato „povídka“ patří do dívčího deníčku. Do TAJNÉHO deníčku!

Porotce A: Co kdybychom udělali spin-off Vidoucích – soutěž v poezii?
Porotce B: Chceš nás zabít!?
Porotce C: NIE, zásadne a v žiadnom prípade nie, to je masochizmus vyššieho stupňa hraničiaci s pokusom o samovraždu skratom v mozgu.
Porotce D: Vrahu! (porotcov, nadejne dusicky by zaplesali)

Čím dál víc mám pocit, že to, že jsem četla jenom do M, mi sebralo velkou část hrůzného zážitku :)))

Číst se to ovšem nedá, na první pokus jsem zvládla dvě věty.

Na vině jsou především nesmyslně položené čárky v souvětích a soustavně przněná shoda přísudku s podmětem.

Chudák chlapec, kvůli takové nesympatické sobecké puberťačce se obětoval! Ovšem komu není rady, tomu není pomoci, má, co chtěl.

mám pri čítaní pocit ako pri vlakovom nešťastí – je to strašné, ale nedokážem sa od toho odtrhnúť

Odpověď jinému porotci na dotaz, jak se pozná Nevidoucí: Nevidouci se vetsinou pozna podle toho, ze clovek uplne zasne, jak strasne blba muze povidka bejt, a jak hluboko lze klesnout. Neni to jenom obycejne nudna povidka, musi mit vsechno: bejt blbe napsana, s prisernejma postavama, debilni zapletkou, zdlouhava, nudna a pritom epesne blba. Debilni nebo nechutnej humor je bonus, naivni predstavy autora o sexu nebo skryty BDSM zakruty jsou bonus, pocit ze clovek precet 30 stranek a on to zatim byl jen jeden odstavec je bonus. Clovek to vetsionu pozna, protoze to ma takovej srackoidni drajv, takovy jako smerovani, kdy si clovek po par vetach rekne, ze autor tohle snad ani nemysli vazne, ale ma tezky podezreni, ze mysli.

Tak co, uspořádáme tu anonymní porotcovskou soutěž o nejhorší povídku? Já už jsem začala psát. Dala jsem si ale pauzu, abych mohla po několika týdnech pokračovat a zapomenout jména postav a dosavadní děj ;)

Nakonec jsem dala docela hodně Ano, vyvážila jsem to i poměrně velkým množstvím nominací na Nevidoucího. ;)

Tretina mojich poviedok vyfasovala Ano. Niektoré síce za nádej, ale snáď si autori zaslúžia povzbudenie.

Čéče, vy budete ještě muset hódně trénovat, abyste napsal alespoň návod na vaření čaje.

Ohó, to je docela úspěšná povídka, dotáhla to na celých pět přečtených vět!

Porotce A: Já dala asi čtvrtině [Ano] a mám pocit, že jsem letos byla hrozně benevolentní. ;)
Porotce B: Hele ja mam taky pocit, ze jsem letos naka hodna. Jestli my jsme nahodou jako porota celkove nezmekli…
Porotce C: Jestli my jsme se náhodou loni neshodli na tom, že místo vybroušenýho diamantu budeme hledat největší talent, když už jim posíláme ty rady; a jestli náhodou nejsou ty povídky letos fakt lepší :)

za pribeh by som jej dala ano, bavil ma, ale za to spracovanie by dostala par ran pravitkom cez dlane. nahradenie dialogov nejakymi pochybnymi poznamkami […] je zlocin proti literature.

Milý překladateli!
Bohužel, stal ses obětí sprostého podvrhu nebo nejapného žertu. Text, který jsi přeložil do češtiny, rozhodně nemůže mít pikoredský původ. Podle jistých indicií, zejména jazykové struktury, některých reálií a způsobu popisů, nějaký tamější zneuznaný pisálek vyhrabal z pozemského fanzinu třetiřadou americkou povídku a přeložil ji z angličtiny do harinejštiny, vydávaje ji za vlastní dílo.

Tahle povidka je uplne neuveritelna, ani po asi asi dvaceti osmi strankach me nezacala nudit! (To je velka pochvala, ja se zacnu vetsinou nudit dost brzo.)

Asi to mělo bejt vtipný, ale bylo to spíš dost votravný.

Ovšem vy máte velké štěstí, že mám zrovna smířlivou náladu, protože za srací keř bych vám napařila takového Nevidoucího, že byste koukal!

Napriek dnešnej nechuti k poviedkam musím povedať, že žiaden pádny dôvod na zamietnutie poviedky ma nenapadá.

Autor pravděpodobně neví, kde se na klávesnici píšou otazníky. Mají tam být tři a všechny chybí.

A že se na to z okna dívaj dvě bejvalky, tomu nepomůže.

Konec mě sice trochu zklamal, ale ne dost na to, abych nedala Ano.

Jinak se mi Vaše povídka určitým způsobem zvrhle líbí, i když je plná odporností.

Děj se strašně pomalu rozjíždí […] a vlastně se vůbec nerozjede.

Z potenciálu k vyvražďovačke za 8 strán. Ach jo.

Nemusí každá povídka být hned o záchraně světa.

Fandila som vám, ale ani sebelepšie vyjadrovanie nepomôže, keď pokulháva dej.

Hrdinka má zřejmě nějakou nemoc způsobující degeneraci čichových buněk.

Tohle. Nejsou. Uvozovky.

Musím ocenit, že povídka má pointu, ale jinak se mi zvedal žaludek. I když toho jste, autore, pravděpodobně chtěl dosáhnout, takže jste vyhrál. :)

Toto je čo za haluz?

Najprv je to nudné, potom nezmyselné a napokon neprehľadné a najmä neuveriteľné.

Jako jasne, je tam docela dost renoncu, a zejm. na zacatku jsem mela nekolik facepalmu, ale ma to myslenku, ktera neni uplne blba.

Podrobnější pojeb ode mě snad nedostane ani [cenzurováno] :)

Chtělo by to porotce pokusně připojit na nějakej snímač typu detektor lži. Nebo jenom sledovat tep a krevní tlak. Ten výstup bych chtěla vidět, u některejch povídek by to připomínalo záznam zemětřesení v Kóbe.

„nížeji a nížeji“ (pravděpodobně podle vzoru „výšeji a výšeji“)

Tady není žádný děj, snad jen popis soulože se succubou stojí za zmínku.

Porotce A: Kriste na nebesiach, prave som docitala [cenzurováno]. WTF?Porotce B: Vítej v klubu poznmenaných :o)

Ja teda myslim ze je to presne takhle: postupem se hromadej chyby, par jich je clovek vetsinou schopnej vodpustit, ale jak to prekroci jistou prahovou mez, tak si clovek proste rekne „tak tohle teda ne, delej si autore prdel z plasteliny a ne ze me“ a je z toho ne jak vysity. Pricemz nejen kazdej porotce, ale i kazda povidka ma tu hranici jinde, protoze genialnimu pribehu clovek vodpusti i ty spatne napsany uvozovky. :)

Obcas mam tendence o necem smahem rict „je to sracka“ a dal to neresit; mistni osazenstvo obcas poukaze na aspekty, ktery mi pri takovymhle odsudku unikly. Sice vysledek bejva „je to teda o neco mensi sracka nez jsem si myslela, ale furt sracka“, ale i to je z hledicka vyssi kosmicky spravedlnosti dobry. :)

Ja jsem si vsimla, ze spis menim hodnoceni casem podle toho, kolik jsem si toho z ty povidky zapamatovala a furt mi lezi v hlave. Pokud je tam nejaka myslenka, ktera mi jeste po nekolika tydnech prichazi na mysl, nebo se o ni furt tak jako „otiram“ a rozmejslim si ji, tak si reknu, ze na tom mozna neco bude, a treba i si hodnoceni rozmyslim.

Prosm vás, strašně jsem se ztrácela ve [cenzurováno]. Albert byl zároveň Ota? A kdo byl čí švagr a kdo čí sestra a zároveň bývalá partnerka?

Kdybych byla skeptik ze spolku Sisyfos, nominovala bych povídku [cenzurováno] na Bludný balvan roku.

Hrdina doufá, že ďábla zmate, když se nechá autorem soustavně přejmenovávat ze Zbyňka na Zdeňka a zase zpátky.

další bod pro „ó, nikoli, toto dál neprojde“

Milý autore, nepřekvapil jste mě, ani nezklamal, od začátku to směřovalo do záhuby.

Když vám nefunguje mezerník, pořiďte si novou klávesnici.

Užít v povídce slovo „Mončičičáčínek“ je skoro jistá sebevražda.

Jediná rada: psát, psát, psát a hlavně to dávat přečíst někomu soudnému, ne až porotcům soutěže.

no božínku, to je mi mluva, vám mladejm chybí vojna!

Nedokončené a nezačnuté.

kolikrát to budeme opakovat? ŽÁDNÉ BÁSNIČKY!!!

Čtvrcení koláčků autorovi evidentně jde, ale doporučoval bych mu nastudovat i umění lámání textu na odstavce a rozsekávání vět pomocí čárek. Je potřeba mířit přesně – aktuálně to vypadá, že čárky do textu nastřílel naslepo brokovnicí.

podobný výtvor by vzniknul, kdyby Arab překládal z ruštiny pomocí čínsko-svahilského slovníku!

Místní názvy a jména nepříjemně připomínají farmaceutický katalog.

Pro náctileté čtenářky by to bylo asi zajímavé, myslím si, že je to celkem čtivé, ale jak říkám, nejsem cílovka.

Při čtení povídky jsem nabyl dojmu, že vznikla strojovým překladem z cizího jazyka.

Co se popisovaných událostí týče, doporučoval bych autorovi, aby si vyzkoušel nést aspoň půlhodinu statného bojovníka v bezvědomí „držaje si vnitřnosti“, případně aby strávil 24 hodin bez spánku na cestě lesem. Zjistil by, že příběh jeho hrdinů vracejících se ve zbroji z bitvy by skončil už někde na třetí straně.

Autor si určitě nastudoval literaturu, za to má jedničku ale nenapsal to zábavně.

ze Země na Měsíc a stejně v hajzlu

[…] ale uzavřít příběh s tím, že hrdina neměl radši dělat nic, to je kudla do zad čtenáře. Nemůže se přeci na konci povídky dozvědět, že přečetl skoro deset stran úplně zbytečně.

Ujišťuju tě, že ve Vidoucích se nedostává honorář podle počtu znaků.

Mě někdo oslovit „doktorande“, tak mu nejspíš omlátím o hlavu diplom. Svůj! Zarámovaný! V BYTELNÉM RÁMU!!!

Ruce svěšené směrem k zemi – jakým jiným směrem by je měla mít svěšené? Aha, třeba k podlaze orbitálního komplexu s umělou gravitací.

[…] za druhé bych pak neměla divný pocit, když takové chladnokrevné řeznici spadne do klína slušný chlap. […] Taková milá, citlivá paní, a přitom klidně odřízne chlapovi kulky a nic to s ní neudělá.

Nápad dobrý, naštvaný šaman má potenciál, ale chová sa ako tuctový vrah miesto toho, aby to dotiahol pekne na pomstychtivé zlo.

Jako čtenář jsem od povídky utekla někde u třetího uthaku.

Hlavním problémem byla samotná osobnost hrdiny – hulvátského, zamindrákovaného a k dovršení všeho ještě narcistního chudáka.

Mae fy hofrenfad yn llawn llyswennod.

Rozkošne nádejná poviedka.

Poradila bych psát nejen ve větách jednoduchých, ale používat i souvětí. Ovšem děsím se toho, obávám se, že v tom případě by počet pravopisných chyb, vzhledem k nutnosti používat čárky, vzrostl na dvojnásobek.

Podobně by si měl autor při korekturách rozmyslet, jestli v závěrečné vypjaté scéně popíše oltář jako tlustý stojan s dírou ve tvaru kosočtverce a následně nad ním pronese: „Johanko, zasuň Beonid!“

[…] z povídky je znát autorova schopnost vyhmátnout skryté strachy a úzkosti dnešního člověka, a to je zatraceně slibný začátek.

Hrozne me zajimalo, jak to dopadne, libilo se mi prostredi, desne jsem tomu chtela prijit na kloub.

Teda už jsem ve Vidoucích viděla různé věci, ale vy jste první, kdo neumí pády.

Nadto ta formulace zavání Morálním Poselstvím.

To bolo tak blbé, tak strašne blbé, a tak dlhé, tak strašne dlhé.

Omluvte moji klačtinu, ale ty vole, tak já někam přijdu a první, co udělám, je, že rozjebu elektrický rozvaděč ve stylu: „Co kdyby to k něčemu bylo?“

„Činila mu rozkoš, dokud z něho nedostala jeho živou vodu.“ – a že se o tu whisky nepodělil hned?

Nebojte se čárek, nekoušou a netřeba se jim vyhýbat.

Ani se vám nedivím, že jste si to po sobě ani nepřečetl(a), abyste opravil(a) překlepy a doplnil(a) chybějící písmena. Dvacet stran takovéhoto textu zdolá každého.

Stále se utvrzuji v dojmu, že je to neuměle popsaný Dračák – vyměňte Pána jeskyně.

Kdybych chtěl podobné věci číst, asi bych si koupil Strážnou věž, od Vidoucích očekávám přece jen trochu víc.

Ajaj, ty dialogy – vypadá to na ochotnické divadlo na vesnici.

Vy musíte ještě hodně hodně číst a psát, ale když si tenhle styl zachováte a vybrousíte, mohlo by to být v dnešní době děsně cool havranovitých hrdinů a hrdinek, co mají všechno na háku, dost originální!

Pointa byla trochu očekávatelná, leč oceňuji její přítomnost.

Takhle zůstala jen moralistická historka, kde si můžeme po dočtení jenom oddechnout a na adresu hrdiny si ulevit: dobře mu tak.

V postavách se střídají emoce jak apoštolové na orloji, což je poněkud nevěrohodné.

Námět na scénář pro Večerníček jako vyšitý (výtvarník Smetana, vypravěč Bohdalová).

Navíc to vlastně o ničem není – přišel jsem, viděl jsem, rozmlátil jsem rýčem.

[…] vaše povídka se mi líbila, a to přesně mezi stranami 2 a 6.

Sezení na studeném kameni je nezdravé – hlavně pro autora, když to uvede tolikrát po sobě.

Ale nééé! To je tak blbý!

„Kdo nebo, co byli taglilové?“ – otázka spíš stojí: „Kde má být čárka?“

Běžný nápad zpracovaný nevšedně blbým způsobem.

A slovensko-maďarská nevraživost není prvek fantastiky.

Užite si túto pochvalu, lebo následuje kritika.

[…] musím vás pochválit za velice poutavý začátek knihy. […] Bohužel mi chybí zbývajících 200 stránek, takže musím hodnotit Ne.

Napsala jsem si dokonce na papír s povídkou pár sprostých slov, ale vás jich ušetřím. :)

Šmarja, vy píšete hezky, ale dyť to nemá konec!

Sladkobôľna romantika, ktorá by sa skôr hodila do denníčku násťročnej dievčinky alebo na blogísek.

potencial ma urcite, len si nie som ista, ci by som ho skor navrhla na copywritera do extra.cz alebo do zena.idnes.cz :)

Píšu autorovi: „Píšete pěkně, čtivě, svině.“
Počkat… cože???
Uhodli jste, mělo tam být „svižně“. :)

… potravinový humor se mi ke konci přejedl

Příspěvek byl publikován v rubrice Novinky a jeho autorem je Cellindra. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

423 komentářů u “Vidoucí 2014: Hlášky porotců – jen trošku cenzurováno ;)

  1. To zní všechno tak strašně! :) Nedá mi to a musím napsat, že jinak si letos porotci vesměs pochvalují, že jsou povídky celkově lepší, je víc takových, kterým chybí k dokonalosti jen kousek (zpravidla konec), a vůbec se to čte líp než v předchozích ročnících. Takže neztrácejte naději.

  2. Z pravidel soutěže: „Autor zasláním svého díla do soutěže souhlasí s případnou publikací povídky na webových stránkách http://www.vidouci.cz a s možným uveřejněním v časopise Pevnost (za standardní honorářové sazby) či ve sborníku.“.
    Proč tam není napsáno: „Autor zasláním svého díla souhlasí s tím, že ještě před ukončením soutěže zveřejní porotci kousky jeho povídky a budou si z nich veřejně utahovat“?
    Bylo by to takové… mnohem upřímnější.

    • Vždyť tu nikdo není jmenován a jmenována není ani žádná povídka… myslím, že je třeba brát tyhle věci z nadhledu, a nebrat sám sebe moc vážně. Netvrdím, že je správné na někoho koukat z vrchu, ale úmyslem tohoto článku zcela jistě není někomu ublížit :)
      Já též posílala povídku do jedné z literárních soutěží, a stejně se při čtení tohoto docela bavím :D
      (už jsem měla tu čest betačtenářovat několika autorům a přečetla jsem též nemálo amatérských povídek, a tak si dokážu představit, čím porotci procházejí…)

    • Tady nejde o šikanu, i když se to tak může jevit. Pokud jsi autor a dáš někomu něco přečíst, musíš počítat se vším. Pakliže to z nějakých důvodů nezvládneš, nedávej nikomu nic číst. Jde o kritiku textu, ne autora. Každý, kdo kdy něco napsal, stvořil nějakou tu ptákovinu. Tyhle rady mají dopomoci k tomu, aby se konin vyskytovalo co nejméně a aby autoři pracovali (i ve SF a fantasy) s realitou a reálností, ne pod vlivem nějaké halucinace v mnoha případech živené filmy z JůEsEj.

  3. Jak už jsem psal kolegům a kolegyním na porotcovské diskuzi – Někteří autoři si musí uvědomit, že jediná šance a jediné místo, kde budou uveřejněny jejich výtvory, jsou Hlášky, protože zveřejnění celého jejich „díla“ by bylo srovnatelné s genocidou nebo dopadem asteroidu.

  4. Já autor nejsem – lépe řečeno nejsem autor, který by něco zaslal do této soutěže – odmítám „počítat se vším“ a nedomnívám se, že zaslání čehokoliv kamkoliv se má pisatel dobrovolně vystavit tomu, aby si na něm někdo veřejně brousil svůj ostrovtip (nebo co to je). Myslím, že uvedení do realityse dá mnohem případněji udělat formou oněch slovních hodnocení (za něž se naopak porotcům klaním a skládám hold, to musí být šílená dřina!). Jestli ovšem čtení ne tak moc kvalitních věcí nezvládají a tak příšerně trpí, možná by se měli psychicky šetřit a prostě to nedělat.

    • K tomu lze snad jen ocitovat Cimrmana: „Otevřel si hospodu – ale chodili mu tam lidi!“ Nadšení z výtvoru není povinné; a zajisté soutěžící k přihlášení nikdo nenutil pistolí přiloženou k hlavě.

      Kromě toho: dám-li svůj opus magnum v plen smějícím se bestiím, nebude mě to snad motivovat ke zlepšení? Automatická a nároková odpověď „ano, Pepíčku, moc pěkně píšeš, tumáš sušenku, jsi ten nejlepší“ je sice velice sluníčková a politicky korektní – leč generuje Pepíčky, jejichž názor na kvalitu vlastního projevu je poněkud přemrštěný.

      • Vono, ale pisálek potřebuje obojího:-))) Jak dost sebevědomí (a někdy i odvahu se vůbec soutěže a to jakékoliv zúčastnit) a pak také kritiku a sebekritiku, aby se s těmi klikyháky (pravda dnes už jen nějakej broučků – písmenek na papíře) popral a vyrobil z nich nejen něco smysluplného, ale i kvalitního. No a k tomu zas kritika bezesporu je. Ono zas kritika ve stylu: Vážený, vytvořil jste jedinečné neopakované dílko (a kritik si přitom myslí – je tak „cenné“, že by mělo zůstat navždy v trezoru a nikomu jej neukazovat) a při jeho četbě mě významně obohatilo (na oné místnosti holt došel papír a ty popsané listy přišly konečně ke správnému využití)… je sice nádherná kritika – to v závorce by se autor nikdy nedozvěděl – ale naprd:-))

  5. V tom případě nám prosím sežeň tu elitní jednotku andělů, kteří jen čekají na to, aby mohli organizovat soutěže začínajících pisálků, aby nahradili tyto dobré, i když úplně obyčejné a tedy zdravě zlomyslné, lidi. Očividně jsou to totiž oni a ne ty bájné dokonale spravedlivé bytosti, kdo se obětovali a dali nám příležitost nechat si svá dílka ohodnotit nezaujatou třetí stranou (třebas s trochu břitkým humorem). Jsem jedním z jimi právě čtených autorů a stejně se u hlášek dobře bavím. Možná to jen chce trošku sociální odolnosti ;-)

  6. Ale proč tak vážně? Zažil jsem několik workshopů i s vlastními příspěvky. Dá se říct, že řada těch poznámek byla i dost peprných, někdy od věci jindy scestná, ale mnohdy výstižná. Poznámky jsou vesměs humorné a díky ním i vím, co příště pošlu do této soutěže:-)) Autor se musí naučit vnímat a přijímat i kritiku (a ta je často spíše zdrcující než pochvalná. A takto okořeněná díla zde těmito některými vtipnými jinými méně vtipnými bonmutky spíše je k pobavení. Navíc i v minulých letech ty bonmutky tady byly, takže se každý mohl připravit na to, co jej čeká a s tím rizikem tu vstoupil. A autor, který se neumí zasmát třeba i sám sobě, je ještě stále zahleděn sám do sebe. Navíc skutečné hodnocení teprve přijde. Já osobně si nedovedu představit, že bych měl dělat porotce. Jedno ponaučení je, buďte vděčni za to, že si pár lidí dalo tu práci a Vaši povídku si přečetlo a věnovalo jí svůj čas a ještě nadto jsou ochotni vám poradit jak dál, co je špatně.. atd. Vím dobře, jak se těžko přesně takovíto lidé hledají (pominu rodinu, ale ta se na tohle moc nehodí).

  7. No, hlavně už tady bylo řečeno, že toto jsou jen vybrané ty vtipné, rýpavé a zoufalé komenty z mnoha. Ty celkem pochvalné by nikoho nebavily. Kromě toho je celkem logické, že se porotci vzájemně hecují k většímu a většímu sarkasmu, když se mají prokousat tolika lepšími i horšími dílky. Je to jakási obrana jejich už hraničně zdravého rozumu. Sama mám tu čest občas přispívat a hlavně číst na jednom začátečnicko-pisálkovským webu a můžu říct, že hromada děl je pro mě opravdu těžko čitelná. Na druhou stranu mě taky čte jen malá část ostatních přispěvatelů ;-)
    Takže asi tak. Tady jsem se zatím nenašla, ale zůstávám v očekávání. Aspoň budu vědět, na čem su.

    Teda JSEM, samozřejmě! Prý tady působí nějaká protibrněnská klika, tak ať si nepodělám už dopředu (smajlparanoidněseohlížejícípřesrameno)

  8. Já jsem poslala povídku do této literární soutěže pro amatéry poprvé. Odkaz na tuto soutěž jsem na webu nalezla čistě náhodou. Nyní si pozorně pročítám všechny komentáře porotců k našim povídkám, ale nejsem si jista, ale zda toto je či není činnost porotců v prvním kole. Já bych tak zvažovala, že se zřejmě toto hodnocení týká prvého kola, nebo se mýlím? Zvažuji z toho úsudku, že například já jsem začátečník, a takto kritičtí mohou být porotci pouze k začátečníkovi, např. ke mně, a tedy v druhém kole budou pouze ti nejlepší, kteří jsou ušetřeni takto vyslovených komentářů. A osobně si myslím, že pro začátečníka je toto hodnocení velmi prospěšné, neboť si je vědom toho, na co má, a na co nemá. Je krásné si myslet, že by jednou mohl být ze mne spisovatel, ale kde nejsou od přírody vlohy, není na čem stavět, kdybychom se snažili sebevíce

    • Trochu to uvedu na pravou míru – tohle není oficiální výstup prvního kola, tohle je takové odlehčení pro autory netrpělivě čekající na výsledky. Po skončení prvního kola dostanou všichni autoři emailem slovní hodnocení od porotců ke své povídce, která už budou (nebo by měla být) slušnější, konstruktivnější a méně sarkastická. Ovšem taky dost přísná, to si zase nemyslete.
      A ano, do druhého kola postoupí jen ty nejlepší povídky – což klidně mohou být i začátečníci.

      • ;-)))
        „První kolo

        Hlasování v obou kolech probíhá neveřejně. Odborná porota (tzv. Nezdolní) vybírá z příchozích příspěvků nejlepší, které postoupí do druhého kola. Text povídek bude porotě předkládán v původní formě. První kolo bude ukončeno do 31. 3. 2014.“

        Jen zase rýpu, sorry ;-)
        Fragmenti ukončili přijímání povídek 28.2.2014, přišlo jim 425 povídek a už na 13.3.2014 slíbili vyhlášení nejlepších 15i, které půjdou dál…

        Jak říkám, jen rýpu. Děsně hrdinsky pod všeříkajícím nickem :-))

          • Slovní hodnocení typu „Vymaž Word a kup si harfu… „? ;-)))
            Jo, já vím, že to nemáte lehký. Ale to my na druhém konci trávícího traktu taky nee…
            Takový nervy!

          • Tož ono každý čeká, že se dozví, jak dobře to napsal … (další pochvalné a podobné reakce si domyslete) a pak přijde sprcha. Ale ono pokud se člověk chce naučit psát, tak ta sprcha je to nejlepší co je. Očistná od chyb, blbůstek až blbostí atd. Takže zatnout zuby a vzít si ponaučení. Navíc Škála je tu pestrá, tož snad, i kritiky budou rozdílné pohledy. A holt – příště to napíšu lépe:-))) Je zas myslím škoda, kdyby pak už to další příště nebylo. Aspoň určitě po nějakou dobu…

    • Ahoj,

      také jsem našla komentář ke svému dílu. Hrozné! asi se příště budu držet pouze svého fotografování, a fotografických soutěží, a nebudu se plést do psaní. Chtěla jsem zaujmout perfektní češtinou a jazykovým stylem, spíše k dobru to bylo ke škodě, a pro čtenáře to bylo asi hodně úsměvné.

          • Pepo, já jsem poměrně už připraven na tvrdou kritiku. Jednou jsem už ve Vidoucích soutěžil a dopadl….no řekněme, že jsem musel své psaní přehodnotit:-) Ale nevzdal jsem to, psaní mě baví a tak i když letos neuspěju, radost ze psaní mi to nevezme.

    • To ale z většiny opravdu JE konverzace z diskusního fóra – u skutečných hodnocení, která přijdou autorům, si dáváme fakt bacha na to, aby to takhle nevyznělo, ale aby to byla užitečná a slušná kritika. Tohle je fakt „porotci nezávazně řeší povídky u virtuálního piva“, a v loňských ročnících si to jistí masochističtí autoři vyžádali, aby se nenudili, nebo se mohli včas oběsit, nebo já nevím co. Možná by to mělo být v úvodu článku zmíněný :))))

          • Stejně je to tady lepší, než u Fragmentů ;-)
            Tam si na diskusi obřadně vykaj a fackují se vzájemně odpornými termiti. Ti musejí být táááák genitální!
            Nabubřelost jejich příspěvků našinci soustavně vypaluje světločivné buňky.
            Jediné, co mě škodolibě těší, je to, že ti dle vlastního přesvědčení „nejfundovanější“ do patnácky nejlepších, zdá se, neproklouzli. Cháchá… ;-)

          • To je těžký, když 15 z 425 (kór když je na to jen 14 dní) je loterie, ne soutěž.
            Jako jasný, ty nejhorší hrůzy se vyhodí po přečtení druhý věty. To to trochu ulehčí. Potom záleží na složení prací. Do Vidoucího odhaduju některý ročník přijde i 30% příspěvků, které jsou (po případných úpravách) uveřejnitelné. A pak se tam někde krčí 0-5 kousků naprosto geniálních, ovšem co je naprosto geniání, na tom se často dva lidi neshodnou.
            Takže u Fragmentů jde o to mít začátek, který chytne, něco, co udrží pozornost, být originální (ZASE zombie/vlkodlaci/andělé/whatever tenhle rok letí), nezvorat to a mít štěstí.
            K té originalitě – to se kolikrát blbě odhadne. Člověk chce psát něco jinýho než všichni a pak zjistí, že ostatní měli stejnej nápad. A ne nutně to souvisí s moderními knižními trháky.
            Každá soutěž je do určitý míry loterie. Ale soutěž, kam chodí povídky v stovkových množstvích teprv.

          • Teda přiznám se, že to je už i na mě trochu moc. Svého času vymyslel Karel Čapek slovo robot a skloňuje se ve všech pádech dodnes. Nejde přece o to, zda tam jsou nebo nejsou upíři či elfové, ale jak je povídka napsaná, co chce zdělit, co čtenáři přinese. A idiot, kterému sem tam schází čárka, či dokonce se vloudí chyba, ale dovede vymyslet neotřelý a zajímavý příběh, je víc než nějaká pravopisná chyba. Jednou jsem někde o něčem prohlásil: „Je to vynikajícně napsané, ale proč bych to četl?“ Raději odpustím chybu, nedokonalost nad vyprávěním příběhem, které mě zaujme, než budu číst strojově přesné a nezáživné dílko – to píši jako čtenář, ne pisálek.

          • Narazíš-li na „Brno“, přeskoč na poslední řádek :-)))
            Prdelky si dělat!
            ;-)

          • Ano, to je fér! V rámci hodnocení literární kvality povídek navrhuji v příštím ročníku přeskakovat všechny povídky, v nichž se objeví jakákoliv bližší lokalizace. Aby se povídka odehrávala v Brně, to je tak nudné, předvídatelné a stereotypní, v Brně se přece neodehrává nic, to ví každý… ale povídka z Prahy nebo Ostravy… no fuj, já bych to prostě nečetla, deset bodů mínus je málo!

  9. Čoveče, jak to děláš, u tebe se věčně, paní soutěžící, nedá odpovědět. To Brno beru jako švandu, nikoho neuráží a ani si nemyslím, že to zas berou porotci tak vážně. Ale upřímně řečeno, v hanteku bych povídku nerad četl:-))) A to su Morávák, teda před 30-ti lety, ale ze Severní (Šlonzacko, Ostravkso a Olomoucké Hanácko)

    • Když já stále zapomínám, že mimo jistý web, kde jsem docela profláklá, mé chronicky sebeironizující já nikdo nezná. Proto ostatní diskutující zřejmě tápají, jak moc vážně své příspěvky myslím ;-)
      Takže vězte, že já sama sebe, ani zdánlivé útoky na sebe, případně oprávněně kritické útoky na své psaní nijak tragicky neberu.
      Jo, bylo by fajn uspět v další povídkové soutěži, ale když to nevyjde, samozřejmě obviním porotce z omezenosti, protože mi nerozumí, posmrknu a pošlu něco dalšího někam jinam ;-)
      Neberte mě, holky a kluci, vážně, opravdu! Většinou jen dobromyslně rýpu :-))

  10. Tak jenom pro případ, že by se tu vyskytly nějaké slabší povahy a nevinné dušinky – porotci opravdu nehodnotí povídku podle toho, ve kterém městě se odehrává. Můžete také vzít jed na to, že cokoliv se tady v hláškách objeví, obsahuje velké množství ironie a sarkasmu. (Už se mi chtělo na dost vašich komentářů napsat „Sarkasmus, Sheldone!“ tak to tady shrnuju.)

  11. Když autor odesílal svou povídku, prsty se mu třásly.
    I Porotci, který ji posuzoval, se klepaly ruce. Jeho vzhled vzbuzoval soustrast: na hlavě prosvítala holá místa tam, odkud si v zoufalství vyrval chomáče vlasů. Oči měl podlité krví. Staré oči v mladé tváři. Oči, které viděly příliš zla.
    “Tak co tu máme,” mumlal nezřetelně. “Brno? WTF, ono se to odehrává v Brně?! Body dolů! A tahle postava má mikinu s kapucí! S KAPUCÍ! Ne, prosím, už ne! Tady – přelétlo hejno havranů! Cože? Havran? Pomoc!“
    Ta povídka byla nejgeniálnější dílo za posledních sto let.
    Ale nikdo už ji nikdy nečetl.

  12. Ale no ták. „Nepoužívejte přechodníky“. Tím, že je člověk používá a někdo jej upozorní, že je napsal blbě, se je přece jen naučí. To příště tu bude věta, nepoužívejte rozvité věty (že se nemají používat příslovce, to už se traduje nějakej pátek, teď se k tomu přidávají přídavná jména, uvozovací věty), nepoužívejte zájmena u svá své apod je to anglicismus. Tak nakonec bude čeština jen. Václav šel. Chození se mu líbilo. Došel k Svatošovi. Vyndal meč. A ťal!!! Usekl mu ruku. Kruciš, teď mě napadá a spojky jsou povolený?

    • Rekneme ze mame s prechodnikama svy zkusenosti, a ze je to takovej Vidouci evergreen. Kazdej rok se urodi dost povidek, kde jsou prechodniky vice ci mene zmrseny, takze na to proste mame kecy. Jako mame kecy na temny elfy nebo Havrana.
      Tyhle hlasky muzete vetsinou bud velebne ignorovat, nebo si je prelozit jako „naucte se prechodniky spravne“, protoze to je to, co se tim chce rict.

      • Ale vůbec ne, příslovce jsou evengrin (a nevím jak se to píše), to se v Čechách jednu dobu skloňovalo ve všech pádech, že se nemají používat. Kdysi to napsal snad Stefan King – že se čtenáři vnucuje určitý názor. A pak napsal Stefenii, kde se to jimi jen hýří. A tuto větu – moc příslovců, jsem několikrát zažil a jednu dobu to byla jistá kritika. Faktem je, že by se jimi mělo šetřit. Mohl bych říct, kde jsem to slyšel – a nejen na jednom místě, ale proč?

          • Věř mi, skutečně to jednu dobu se omlacovalo ze všech stran. Řekl to někde Stefen king ( i když já neznalec jazyků nechápu, přece jen angličtina je jiná než čeština). A tehdy to snad byla povinná připomínka všech workshopů a kurzů tvůrčích psaní. No snad nic neprozradím – kurzy tvůrčího psaní Evy Hauserové a i od Skarnet na workshopu u Jiřiny, todle zaznělo.

          • Tam šlo, podle mýho názoru, jednak o to, že je lepší napsat například dialog tak, aby bylo z kontextu a děje okolo jasný, jestli dotyčnej něco říká nasraně, vyděšeně, nebo nadšeně a potom ještě o to, že příliš mnoho příslovců, smrt čtenářovy fantazie… asi. A spíš než vyloženě k popisům se to vztahovalo k označení nálady a pocitů postav, který by vážně měly vycházet z toho, co se v textu děje. Je rozdíl napsat: „Karlík byl kvůli té chapadlovité nestvůře ve sklepě hodně vyděšený“, a napsat příběh, při jehož čtení se bude čtenář cítit taky vyděšenej, spolu s Karlíkem. :)

          • V tom případě můžem bejt v klidu, ta věta by zněla: „Příslovce jsou.“ a každej ať si z toho vezme, co se mu zlíbí.

  13. Když to tu čtu, tak nevím, nevím, jaká klika je tu větší. Zda Brňáků nebo anti Brňáků:-))) Že by Brňáci byli ještě víc oblíbení než Pražáci nebo Ostravaci? Jednou jsem pro svoji jednu postavu použil hanáčtinu a tu držkovku, že se to nedá číst, že tomu nikdo nerozumí, bych Vám přál:-))) Takže navrhu dvě poroty. Jedna bude hodnotit, zda se jedná o povídku z Brna a věrně Brno popíše a druhá skupina, bude číst ty druhé. Ale do prčic, co když se pak ozve Plzeň, Ostravsko a nedej bože třeba Hradec Králové? Jo a na slezsko se nesmí zapomínat.

      • Ha, dobré dotazy!
        1) Nezdolní dostali tolik povídek, o kolik si řekli, myslím, že se to pohybuje mezi 15 a všemi (tj. asi 70). Každý podle svých časových možností. Těch, co zvládli (zvládnou) přečíst všechno, bude tipuju tak polovina.
        2) Přesný počet porotců zná jenom Velký Koordinátor Harv, ale podle mého odhadu jich bude kolem dvaceti.
        3) Funguje to tak, že mezi ty, kteří nemají všechno, se povídky rozdělují tak, aby každou povídku četl pokud možno stejný počet porotců. Pokud se ve svých počtech nepletu, každá povídka by měla obdržet cca 12 hodnocení. (Ne všichni ale napíšou slovní hodnocení.)

        • Přidávám se k poděkování. Takže dá se říct, že hodnocení je tak trochu kolektivní dílo? A hlášky, zda byly nebo nebyly o nás se zřejmě z hodnocení nedozvíme… Něco v podobě: Hláška – Hrdina byl debil, slovní hodnocení: Víte, ten Váš hrdina se přeci jen poněkud nepovedl, je neosobní, čtenář si k němu nenachází vzkaz, ale neházejte flintu do žita, kdyby…

          • Slovní hodnocení píše každý autor sám. Některé z hlášek jsou převzaty přímo z hodnocení, takže pokud byly o vás, dozvíte se to. Jinak ne. ;)
            Ale shrnul jsi to velmi pěkně! ;)

        • Ahoj, jak si pročítám komentáře porotců k našim povídkám, usoudila jsem, že jsem se svojí povídkou asi odklonila od záměru této soutěže, napsat něco ve stylu zahraničních filmů z oblasti sci-fi nebo hororu. Moje povídka má zcela reálný základ, ale také děj, i když s nádechem fantastiky. Je to pouze můj názor, ale domnívám se z komentářů porotců, že tento typ povídek je asi u porotců méně oblíben. Hovoříte zde v diskuzi o způsobu hodnocení povídek po technické stránce, ale jak se třeba nahlíží na povídku po stránce tématu povídky. Pokud tato informace není pro soutěžící informací tajnou, a toto téma je takové soutěžní tabu. Hodnotí například porotci lépe postavu vampýra než-li například postavu bezhlavého rytíře z prostředí českého hradu.

          • Hodnotíme hlavně originalitu. Pokud budu mluvit za sebe, bezhlavej rytíř vede na plný čáře! :) Pokud budu mluvit všeobecně za porotce, každý má jiný vkus, někdo radši scifi, někdo radši fantasy. Ale povídka ve stylu zahraničních filmů je něco, co většinou nedopadne dobře. „Filmové“ povídky dokonce mají svoje specifické nešvary. Povídka, která má reálný základ, ale zároveň se v ní stane něco dostatečně fantastického, by byla – co se týče tématu – jistě dobře přijata :)

  14. Tož já bych do toho neměl co mluvit, ale mylsím si, že v tom to není. Když člověk už čte dvacátou pátou povídku a pokud možno po sobě, kde je upír (při plném počtu znaků má za sebou třetí třistastránkovou knihu a oběví se tam rytíř bez hlavy, tak nutně zajásá a mlátí hlavou o stěnu – konečně něco jiného!“ Ale jeden komentář tu k tobě byl od porotců – „Neházej flintu do žita“. Bych si být tebou počkal na to hodnocení a neukvapoval se s předčasnými soudy:-)) A že tam kritika bude? To se dá očekávat a o ni snad také jde, ne?

  15. Samozřejmě, když ve škole zplodím seminární práci na dané téma, také si k ní od vyučujícího vyslechnu kritiku, která také nemusí být v mnoha ohledech lichotivá. Ale, literární soutěž je jiná. Literárního porotce neznáte, ale svého vyučujícího ano a víte, co od něho můžete očekávat. To je rozdíl, a takový maličký mini nervíček hlodá a hlodá právě ve vztahu k literární soutěži.

  16. Pepa – pre mňa je kriticky dôležité, aby mala poviedka dej a postavy, ktoré ten dej nesú svojou motiváciou. Je mi šuma fuk, či sa postava volá Upír, Rytier alebo Havran, ale je pre mňa dôležité, aby upír mal dôvod preplávať hradnú priekopu k rytierovi a zobrať mu havrana. Prekvapivo veľa autorov viac zaujíma, ako vyzerala voda v priekope než čo sa tam dialo.

    • Ahoj, nemohu se dočkat rozuzlení. Na jedné straně zvídavost, na druhé straně obava, ale mohu říci, na mé straně převáží asi zvědavost si kritiku přečíst. Jak mi výše pan Laurent hovořil, a já jeho slova musela uznat pravdivými, kritika po e-emailu tolika nebolí naši duši jako kritika blízkého člověka, ke kterému lze považovat i učitele, který Vás zná několik let. Jsem strašně napnutá. Jak jsem si jednotlivé hlášky porotců pročítávala, o většině z nich jsem mohla říci, že jsou na moji povídku. Ale, na druhou stranu, jak jsme napjatí, každou hlášku přiřazujeme ke své povídce. Je to velmi matoucí situace, který se zdá záměrem nás asi zmást. Měli bychom to asi snadné, kdybychom se v jednotlivých hláškách poznali, protože si nakonec myslím, že je důležité abychom si všichni věřili, že zvítězíme. Ale, na druhou stranu jsme vítězi všichni soutěžící, že jsme dostali odvahu svoji povídku do soutěže zaslat a čelit kritice porotců.
      P.S Omlouvám se Vám nyní za moji filozofickou chvilku, která zapříčinila můj velmi dlouhý příspěvek. VŠEM AHOJ!

  17. Ahojky, mládeži i stařešinové!
    Moje čtení se chýlí ke konci, nakonec zvládnu všechno, jen slovní hodnocení ne. Prostě při mé poloslepotě už mi jde všechno děsně pomalu. Takže kdo ho ode mě chcete, napište si mail na profláknutou adresu AQUILA@ALTAR.CZ (a nezapomeňte uvést, o jakou povídku/y se jedná), pošlu ho třeba i dodatečně. A odhalení anonymity se u mě bát nemusíte, kdo mě zná, může potvrdit, že zmalost autora příspěvku mě něchává chladnou, jinak bych nemohla hodnotit žádnou soutěž.

  18. Vy jste nějací nedočkaví! Hlášky nejsou, protože jsem zatím neměla čas procházet hodnocení a vybírat je.
    Jak už tady padlo, teď se hodnotí hraniční povídky (tj. ty, které mají šanci na postup tak půl na půl, aby měly víc hlasů), což bude ještě chvilku trvat, takže vydržte. Zkusíme sem dát nějaké statistiky.

  19. Ahoj, abych si to tedy sesumírovala, konec prvního kola jed resp. byl tedy 31. 3. 2014. Nyní mají porotci stanový termín, do kdy mohou zasílat jednotlivým autorům své komentáře k jejich povídkám, a teprve poté bychom se měli dozvědět výsledky soutěže. Předpokládám, že komentáře byly také porotci sepisovány během prvního kola, tak bychom se od poloviny dubna mohli dozvědět výsledky.

    Poruší autor pravidla soutěže v případě, že jeho povídka nepostoupí do druhého kola, a on se s povídkou zúčastní jiné soutěže, přičemž ji upraví na základě komentářů porotců. Jsem v soutěži poprvé, a nevím, jak jednotlivé komentáře mají formu, ale vycházím z toho, že na jejich základě by se dala povídka gramaticky i stylisticky upravit. Ovšem, to by se ale nedalo hovořit o autorském právu toho daného soutěžícího resp. autora povídky, protože povídka by obsahovala již myšlenkový projev jiné osoby, byť by povídka obsahovala pouze slova, či lépe zvolenou stilizaci … apod. Je jasné, autor povídky by při nejmenším porušil morální hledisko (a v ČR se stále ctí morální chování), ale jak je to s právním hlediskem? Kdyby ji chtěl uvést někde jinde, asi by ji musel uvést v původním znění, že? Písněte mi, jak to vidíte Vy! Já to vidím již na hranicí právní otázky.

  20. Ta nekonečná diskuse na téma Jásesnadnedočkám,celédnytrávímtady,každousekundumačkámreload, apřestoažádnénovéhlášky,komentářeanihodnocení! mě hrozně irituje. Nic ve zlém, máme samozřejmě svobodu slova, diskuse je tu k diskutování, každý má právo těšit se podle svého gusta, atd., ale tak strašně, strašně mě to irituje!

    • Kdyby Se napsalo „Bude to tady v listopadu v pět.“, nikdo by začátkem dubna neprudil :-)
      Se ale napsalo: „První kolo bude ukončeno do 31. 3. 2014.“ tak je tak nějak logické, že našinec se táže a prezentuje svoji nedočkavost, když „do 31. 3 . 2014“ se to už jaxi evidentně nestihne ;-)

  21. Tak jsem si udělal malou statistiku z Hustoprogramu.

    Ze 70 povídek bylo 5 slovenských a z 20 porotců jsou 3 Slovenky :o)
    Od jednoho porotce zatím nedorazilo žádné hodnocení, takže nás možná bude o jednoho méně ;o)
    Všechny povídky hodnotilo/přečetlo 7 porotců a 2 další ještě hodnotí :oP
    Museli jsme přečíst 1 689 730 znaků, což je téměř 940 normostran textu různorodé kvality 8o)

    Prozatím bylo rozdáno:

    9 Rozhodně Ano – to jsou nominace, které podstatně posilují šanci dostat se do druhého kola, na druhou stranu obdržely je i povídky se spoustou Ne,

    158 Ano – v rozpětí „Ano, je to super“ po „Dneska mám dobrou náladu, tak tomu dám šanci“,

    568 Ne – v rozpětí „Dobré, ale v druhém kole se to nechytí“ po „NIKDY!!!“

    a 43!!! nominací na anticenu NEVIDOUCÍ, kterou Tilio pěkně definovala: „Nevidouci se vetsinou pozna podle toho, ze clovek uplne zasne, jak strasne blba muze povidka bejt, a jak hluboko lze klesnout. Neni to jenom obycejne nudna povidka, musi mit vsechno: bejt blbe napsana, s prisernejma postavama, debilni zapletkou, zdlouhava, nudna a pritom epesne blba. Debilni nebo nechutnej humor je bonus, naivni predstavy autora o sexu nebo skryty BDSM zakruty jsou bonus, pocit ze clovek precet 30 stranek a on to zatim byl jen jeden odstavec je bonus. Clovek to vetsionu pozna, protoze to ma takovej srackoidni drajv, takovy jako smerovani, kdy si clovek po par vetach rekne, ze autor tohle snad ani nemysli vazne, ale ma tezky podezreni, ze mysli.“

    Na cca 100 hodnocení se ještě čeká – jó, termíny jsou od toho, aby se nedodržovaly.

    To, že každý porotce má svoje chutě svědčí i 3 povídky, které dostaly jak ANO, tak i nominaci na anticenu NEVIDOUCÍ.

    Já osobně jsem rozdal 17 ANO, 48 NE a 5 NEVIDOUCÍCH nominací.

  22. Vážení Nezdolní (zřejmě Tina), a další, kteří tu přispívají, nevím co Vám tak vadí, že se prostě bavíme! Pravdou je, . že kdyby soutěž měla pevná data (a nic proti tomu, že právě Vy věnujete tomu svůj soukromý čas – a všechna čest) tak bychom méně prudili. Skutečností je, že některé hlášky porotců jsou skutečně za hranou… viz hláška o inteligenci pisatele… intelektuální blábol? Autor moc inteligence nepobral…, ale bral bych to v nějakém kontextu, že se Nezdolní baví a nemyslí to vážně. Proč z druhé strany ubíráte právo se druhé straně stejně se tak bavit, jak se bavíte Vy!!!! A to podobné hlášky od nás nepadají.

    Merline, tak kolik je tu vlastně povídek.., já po paměti, jsem vydoloval 76, „Pepa“ mě opravil na 75, ty tvrdíš 70.

    Sakra, proč se to nedá celé tady brát jako zábava… My prudíme, Vy si z nás utahujete? A divíte se snad, že jsme napnutí, jak nám dáte držkovou? A to dáte!!!! Nebo většině… a díky Vám za to, ale snad i Vy můžete ujít kus cesty a nebrat nás jako nepřátele. To rozhodně nejsme. Naopak i když zaskřípeme zubi, když Vás osobně (pokud budete mít pravdu), řekněme jediné slovo DĚKUJI!!!

    • Povídek je hodnoceno skutečně 70. Minimálně o jedné vím, že byla vyřazena a k nikomu se nedostala – důvody ví snad jenom Harv a někteří Vyvolení.

      Osoba jménem Tina nepatří mezi Nezdolné (pokud mi něco neuniklo – v seznamu porotců není nikdo podobného jména, ani nicku) ;o)

      btw hlášky o „inteligenci“ autorů jsou veskrze interní a do hodnocení samotného se nedostanou, ačkoli uznávám, v některých fragmentech (neplést s Fragmenty) se autor může poznat. Každopádně mimo třech lidí a Aquily (která spoustu autorů pozná po prvním odstavci ;o) ) nikdo jiný nezná jména autorů – jeden z těch tří všechny soubory „anonimizuje“, aby se nedalo z vlastností souboru určit o koho jde.

      • No, úlet se povedl, pokud Tina není Nezdolný, takže omluva, ona naprostá většina hlášek je skutečně k pobavení, některé i k poučení,m i když bývají i trochu drsnější, ale skutečně, postava je debil je OK, ale hláška autor je debil, už úplně tak košér není. Trošku ironizuji, ale přijde mi to, jak když učitel se podívá do třídnice a brble si: „Tak, kterého debila si vyvolám dneska?“ Taky neříká nikoho konkrétního (a upřímně se mi ani nelíbí, pokud se o svých žácích takto vyjadřuje „jen“ v kabinetě)… Ale říkám, z x hlášek to byla jedna nebo dvě, které byly za hranou a v rámci určité atmosféry, se zas tak hodně nestalo…

        • Osoba jménem Tina rozhodně není nezdolná (například ji zdolala mnohakomentářová nedočkavost všude kolem… a ač napsala, že to není myšleno ve zlém, bylo to tak asi pochopeno… mimochodem, je to Pratchett, kdo tvrdí, že tři vykřičníky jsou známkou choré mysli?), osoba jménem Tina je taky soutěžící, třebaže asi se skutečným životem, který jí neumožňuje se tu pravidelně těšit, skandovat… a tak. Ale nikomu v tom samozřejmě nebráním, jen jsem si dovolila napsat, že mě ta 3, 2, 1, UŽ! diskuse unavuje, a že bych od literárně aktivních lidí čekala… nevím, možná něco přínosného :-) Ale asi dokážu vložit temnou stranu Síly i do tak prostého konstatování, takže klidně dál skandujte, zmenším se a odejdu na Západ.

          • Tož nevím, zda jsme a ostatní si tu žbrblající z Marsu, nebo máme taky svůj život, ale asi jo. A student ani nezamětnaný nejsem:-))Tu poznámku na tři vykříčníky, jak si raději přejdu (jeden a tři vykřičníky v textech jsou naprosto OK). Holt po příslovcích, přídavných jménech holt přijdou do seznamu další zákaz. Holt stačí vynechat mé jméno, ještě jedno – jen si tu tak plkáme a je polovina příspěvků a když ještě dvě, tak zůstane nějakých 30% příspěvků. Připomínámi to, jak někdo se někde rozčiloval, že někde se píše moc a jej to nebaví číst.. nevím, jaké veličiny se dají očekávat v diskuzi, kde se nesmí provalit, co kdo napsal… Takže kromě sem tam zmínky porotců k věci, příspěvek Aquily o hodnocení, tu prostě nic se jiného ani najít nedá. Takže, když Vás to irituje, stačí to prostě nečíst, nebo vynechávat nechtěné komentáře. Stačí si přečíst, od koho jsou.

      • Tak že nás pozná Jiřina si nedělám iluze. I když asi zmást by se dala taky, ale to by se člověk hodně musel snažit, spíše, kdyby si vzal někoho jiného a snažil se jej napodobovat (slovosledy, často používaná slova, formu psaní, určité opakující se postoje a názory atd), no dalo by to práci, ale šlo by to:-)))

  23. Tak abych přidala nějaké další střípky, když mám chvilku času:
    – existuje jedna jediná povídka, která má samá Ano a žádné Ne (zatím)
    – naopak je 26 povídek, které mají samá Ne (+ občas nějakého Nevidoucího) a žádné Ano (zatím)
    – nejvíc nominací na Nevidoucího u jedné povídky je 5, čehož dosáhly hned tři povídky
    – nejvíc Rozhodně ano u jedné povídky jsou 2, což má jedna povídka, dalších sedm povídek pak dostalo po jednom
    – hodnocení Rozhodně ano je nutné porotcem obhájit, takže je možné, že ne všechna budou schválena
    A abych taky skončila na osobní notu, tak já jsem rozdala 2 Rozhodně ano, 16 Ano, 44 Ne a 8 Nevidoucích. ;)

    A ještě k harmonogramu hodnocení: Výsledky budou určitě výrazně dřív než budou dokončena slovní hodnocení, nebojte.

  24. Ahoj, všem
    chtěla jsem se zaptat, je zcela možné, že již to v diskusi zaznělo, ale bude se udělovat anticena resp. zda-li budou držitelé anticen také zveřejněny. Je to také zajímavé umístění, tak ať se mohu svým blízkým pochlubit, že jsem nevidoucí, nebo jak tu anticenu nazýváte.

    • :o) Anticenu NEVIDOUCÍ zavedl a vyhodnocoval v letech minulých Flad. Jako hodnotící kategorie zůstal, ale Flad se už několikrát rozhodoval, že vyhodnocení dělat nebude, protože mu „vítěz“ na vyhlášení stejně nepříjde. Mimochodem jako hlavní cena byly předávány epesní sluneční brýle (koupené za pár kaček na benzínce nebo kde ;o) ). Pár úspěšných autorů se už rozhodovalo, že místo perníku za Vidoucího by radši měli brýle, ale zatím se jím to nepovedlo – to je něco podobného, jako když po dobrém zpěvákovi chcete, aby zazpíval falešně.

      Jestli tedy bude vyhlášena i letos, se prozatím neví, ale chválím vaši odvahu, postavit se NEVIDOUCÍMU čelem ;o)

        • Ahoj,
          Nevidouci vyhlasen bude spolu s Vidoucim na FFku za jedne podminky:
          Diky vzrustajici kvalite souteze plati pravidlo, ze se v ramci hodnoceni Vidouciho hlasuje i o samotnem udeleni ceny. Pokud tedy vetsina poroty Nevidouciho bude hlasovat pro Neudelit, cena uvedena nebude.

          Soutez je vyhlasena, tento tyden odejdou porotcum Nevidouciho instrukce s hodnocenim – takze sledujte stranky a vse se vcas dozvite!

          Flad

    • Nevím, jestli jsem to zcela dobře pochopila, ale z prvního kola asi nechají postoupit první desítku. Té desítky autorů nechají na internetových stránkách Vidoucích uvést jejich povídky. Lidé, kteří tyto stránky navšíví budou hlasovat pro svého favorita do konce května. V této době budou znovu porotci rozdávat body pro soutěžící. V konečné fázy se hlasy čtenářů z řad návštěvníků stránek a porotců sečtou, kdo bude mít nejvíc hlasů vítězí. Však, myslím si, že je to velmi sporné hodnocení. Neboť jako já, už jsem přemýšlela, komu bych dala typ, aby se na stránky připojil a hlasoval pro mně. Moji známí by byli určitě ochotni mě podpořit. Ale, co jsem nyní napsala, je pouze můj názor, jak bude druhé kolo probíhat. Podle výroků porotců jsem se viděla v každé třetí hlášce, tak už ani v postupu nedoufám, ale Ti co budou postupovat do druhého kola, si myslím, že to budou mít takto. Nicméně, jak to bude, by nám řekl někdo z odpovědných.

  25. Jen jsem zvědavý

    Už vím, co znamená
    Doktorand

    Kandidát doktorské hodnosti; doktorandovi, který úspěšně zakončil doktorský studijní program udělí rektor, na návrh děkana akademický titul „doktor“, uváděný za jménem“ Ph.D“; forma studia je prezenční nebo kombinovaná.

    • Pokud chcete někoho oslovit a nějak ho znáte, oslovujete ho jménem, titulem nebo pracovním zařazením. V tomto případě buď „inženýre/magistře“ – protože to bude právě inženýrský/magisterský diplom, kterým by vás mohl umlátit, protože „doktorantura“ se dělá až po řádném získání těchto titulů – nebo „asistente“ – protože interní doktorandi bývají zaměstnání jako „vědečtí asistenti“.

      „Doktorande“ je označení někoho z „anonymní“ skupiny, jako například „vojáku“, „kurvo“ atd. ;o)

          • Jj, s tím rozhodně souhlasím, už jsem se s tím setkal :o)

          • Ne, já jsem druhá strana zla :o) Ale můžete mi říkat doktore.

          • Mám hromadu storek na lékařská témata ;-) Úsměvné jsou všechny ty typu:
            nechutně bodře: „Tak co vás trápí, paní doktorko?“
            nechutně zpruzeně: „Mám srajdu, paní doktorko…“ ;-)

      • Teď už je to jedno:-))) Takže, aby byla skutečně švanda, já tam měl původně asistenta a můj známý, který mi povídku upravoval (jinak se mu notně nelíbila:-))) a je už nějakej pátek v důchodu mi to opravil na doktoranda:-))) A to doktorský titul má:-))) Takže v té době se holt asi na to dívali jinak. A podobná otázka padla dneska od jiné mé známé, starší mne, která se nad tím taky podivila – dával jsem ji číst hlášky z Vidoucích. Takže, co když vono to má taky pachuť doby? Co v jedné době bylo takové v jiné se bralo jinak.:-)))

          • Tož, buďme přesní:-))) Jsem stejný ročník jako Aquila. A v době, kdy jsem vyrůstal, by se řeklo soudruhu doktorande, soudružko učitelko ( i to souško vzniklo za desetiletí po mém mládí), soudruhu řediteli atd. Já si tu dobu nevybral, já jsem se v ní narodil:-))

          • Ale já jsem tvrdohlavý, já psát někdy určitě budu, jen momentálně se potřebuji trochu zastavit. A po pěti nebo šesti letech si třeba říkám, že to chce nějakou pauzu (tedy lépe řečeno – nepsat nějakou dobu na soutěže, ale jen tak pro sebe) a popřemýšlet, o čem vlastně budu dál psát. Vlastně je to se mnou celé takové podivné. Nejsem ani úspěšný ani neúspěšný. Viz PAF „Bronce“ v roce 2013. A letos asi mě čeká spucunk:-))

          • Tak já píšu krátce. Teď někdy to bude dva roky, co jsem začala smolit první kapitolovku :-) Toto je druhá soutěž, kam jsem něco poslala, tu první jsem uspěla ;-) (ale byla hodně lokální, 4 kola, v každém nová povídka na zadané téma).
            Konec chlubení ;-)
            Nevím, jestli budu pokoušet další soutěž, ale průběžně píšu a zveřejňuju novou kapitolovku, tak v tom asi budu pokračovat, bo ujíždím na té úžasné odezvě ze strany čtenářů ;-) A oni, kupodivu, si pokračování celkem vynucují, což mi moc pěkně lechtá ego.
            Ale zpět na zem, Rowla zřejmě nebudu nikdy :-))) Post jednooké královny mi (zatím) bohatě stačí ;-)

          • Jinak k „té době“ a ročníku narození…
            Já jsem Husákovo dítě, takže ty soušky jsem použila naposledy první dva měsíce v prváku na gymplu, kam jsem ve 13i letech nastoupila ;-)
            Jen teď, nevím proč, mám potřebu se omluvit Aquile za nevhodnou žoviálnost a mrkavý nedostatek úcty v mé mailové prosbě o hodnocení, bo jsem, opět nevím proč, nabyla dojmu, že je věkem někde kolem první promoce :-)
            Ten internet je strašně anonymní…

          • Ale já si myslím, že soutěže mají smysl. Ono člověk pak se skutečně snaží o co nejlepší text a tím se o dost lepší. Navíc má srovnání – a i to je důležité. A čím kvalitnější soutěž, tím větší výzva. Jen se z toho nesmí stát samoúčelnost. A ze zvědavosti bych nakoukl, pokud bych směl… takže když dám neoficiální nick – pošleš odkaz na ten svůj seriál? Arawaris@centrum.cz Díky

          • Hele, ty hotové kapitolovky jsou na holčičí témata, to by tě nebavilo ;-)
            Rozepsány mám sice dvě fantasy, ale i ty jsou teprve ve fázi středoškolské romance někde u 6. kapitoly a to fantasy jde zatím tušit jen z nenápadných narážek.
            Pak tam mám nějaké FanFiction „jednorázovky“, ale ani tam si nejsem jistá, že by mohl být cílovkou chlap ;-) Možná jedno drzé FF k Prattchetovi z mých úplných začátků bych ti mohla pinknout, ale je to fakt pakárna, ujetá, trhlá… ;-)

          • Já nejsem odborná porota ani porota v soutěžích:-))) Prostě co uznáš za vhodné, pokud ano, pošli, nakouknu. Pravdou je, že v současnosti takřka úplně vymizela klukovská literatura (jako takřka už povinná četba mezi klukama jak v češtině a angličtině Malého Poseroutky, kterou svým ratolestem vnucují rodiče není nic moc:-))) Jo a o zimních prázdninách jsem tam zahlédl u kluků i Bellu a Sebastiána:-))) Takže se není co divit, že kluci čtou stále méně a méně:-))

          • Můj třeťák dostal za samý jedničky na konci druhé třídy Konyvrana (cca 460 stran) a 14. července neměl co číst :-)))
            Momentálně louská jednoho za druhým Artemise Fowla a prokládá to Verneovkama. Poseroutku má všechny díly na polici už cca dva roky, ale vůbec se mu do toho nechce, takže to asi střelím :-)
            Druhačka má rozečtený Pidilidi, Kukyho a Mumínky :-)
            Ale oni mají doma jako vzor šílenou matku, která, když je dobrej měsíc, přečte i 16 knih (na úkor úklidu domácnosti a tak :-D), takže u nás asi není čemu se divit. Jen pančelce ve škole docházejí jásavé smajlíky pod zápisy ve čtenářáku :-D

        • Tož myslím, že Husákovy děti se říkalo mé generaci… a… prdlačku nakoukl jsem : Jako Husákovy děti se někdy zjednodušeně označují lidé narození v Československu v silné populační vlně, která začala počátkem 70. let… Ha tak jsem před Husákovské dítě:-))) Njn, za mě byl Novotný:-)))… A Kruciš, já tu něco prolajzl (Aquila), ale když jsi jí říkala tetička, jsme si myslel, že víš o koho jde:-))) Jinak na fandomu má i profil:-)))

          • Už jsem si ji vygooglila včera v noci, po tvém příspěvku :-) Proto jsem dnes tak kajícná :-))

    • Jestli mohu také vstoupit do debaty, u nás v práci se o studentech, kteří pokračují nadále ve studiu, a mají již tituly, se říká také, to je doktorand. Absolutně to není hanlivé oslovení. Spíš to cítím z jejich strany jako poctu, když je lidé takto oslovují. Jejich studium je stálo mnoho odříkání a tvrdé práce, někam to v životě dotáhli, a k tomu patří i to oslovování „doktorand“.

      • Děcka, víte co, já doktorand jsem už třetí rok, Merlin a Nata to mají za sebou (Saschia možná taky?), takže vážně víme, o čem mluvíme. :)
        Nikdo netvrdí, že je to hanlivé označení – já jsem na to naopak patřičně hrdá! – ale že se takhle lidi prostě neoslovují!
        Celý tenhle problém je o stylistice – použití správného slova na správném místě. Na to by spisovatelé měli mít vyvinutý cit. Představte si, že by vám váš učitel na gymplu nebo na vejšce řekl: „Studente Václave Nováku, pojďte k tabuli!“, nebo učitel na základce by volal: „Žáku, sedni si a nelítej mi tady po třídě!“ To se prostě nepoužívá, stejně jako se doktorand prostě neoslovuje „doktorande“. Spíš, jak píše Merlin, „pane kolego“, „pane magistře/inženýre“ nebo samozřejmě jménem.

    • V zásade áno. Ale zrejme na poviedke bol nejaký dôvod, pre ktorý nepostúpila. Doporučovala by som preto počkať si na hodnotenia, zhodnotiť, ktoré je vhodné do textu zapracovať a poviedku upraviť. Občas sa totiž stane, že porotcovia na poviedky narazia opakovane a tie reakcie, ak sa autor ani nesnažil s tým niečo spraviť, sú vyslovene hláškotvorné.

      • Ahoj, mě je té povídky líto, a ráda bych ji dala šanci. V mém případě nešlo pouze o to, aby moje povídka zvítězila, ale zkusit si, zda uspěje v soutěži v konkurenci s ostatními povídkami. Bohužel, neuspěla. Vyjádření porotců k mé povídce si velmi ráda přečtu, ačkoliv jsem si vědoma, že nebudou lichotivé. Nicméně, povídku nebudu přepracovávat. Jak jsem ji napsala, tak to cítím, a vyjadřuje můj styl vyjadřování. Moji známí již dávno znají můj styl psaní, a ti co ho neznají, si mohou udělat svůj úsudek, buď pozitivní či negativní. Já dávám své povídce právo žít.

        Ještě jednou děkuji, a všem, kteří postoupili do druhého kola držím palce.

        • Ale já bych si nemyslel, že to je o právu žít:-))) Pokud tě netlačí s termínem další soutěže čas, skutečně by stálo za zvážení, zda si přece jen na to hodnocení nepočkáš. Může se stát, že tě na něco upozorní, co by tě samou nenapadlo a ráda to doupravíš. A pokud dojdeš k závěru, že na povídce nic měnit nechceš, tak nebudeš:-))

          • Ahoj, děkuji. Učinila jsem o víkendu rozhodnutí, do jiné soutěže ji už zasílat nebudu. Já se vrátím ke svému fotografování, ale budu svoji povídku sdílet na svém studentském profilu.

          • Dobrá, přeji hodně úspěchů:-))) Já si jdu zase vybalit to náčiníčko na ryby:-))) Ale stejně být tebou, bych si nejprve počkal na to hodnocení:-)))

          • V tomhle souhlasím s Laurentem. Nikomu nic nejde hned a napoprvé – a pro psaní to platí obzvlášť. Je potřeba se cvičit, zlepšovat a stále zkoušet. Je určitě dobře, že jsi zkusila svou povídku zaslat, a uvidíš, co na to řeknou lidé, kteří nejsou tví známí. Takže pokud bys někdy chtěla v psaní pokračovat, nejlepší cesta je poučit se z vlastních chyb.

          • Znáš takový ten vnitřní pocit, že jsi něco zkazila, a teď pouze čekáš, jak to dopadne. Přirovnám to ke škole. Student napíše seminární práci, odevzdá ji panu profesorovi, ale v okamžiku, kdy ji odevzdá, mu hlodá v mysli, že tohle mělo být takhle, a tohle takhle. Na jedné z hodin se pan profesor zmíní, že odevzdané seminární práce neměly tu úroveň, kterou by očekával od studentů VOŠky. Samozřejmě, mezi odevzdanými seminárními prácemi museli být horší a lepší práce, ale student horší výsledek přisuzuje sobě, protože se domnívá, že seminární práci nenapsal tak, jak ji napsat chtěl. No, a v toto chvíli je asi obtížné studenta přesvědčit, proč by nemohl mít zdařilou seminární práci.

          • Jak jsem psala rychle, nasekala jsem v příspěvku gramatické chyby za které se omlouvám. I.K

    • Ostatně: A) Uznám, že porotci mají pravdu (tak to sice není příjemné, ale příště takový blábol nenapíši. Z chyb a proher se na rozdíl od úspěchů a vítěství člověk toho naučínejvíc )

      B) Mám jiný názor než porotci, jsou to holt jen lidé a různí lidé mají různé názory. Co se jedněm nelíbí, druhým naopak přijde zajímavé. Ale pokud by mi na něco stejně odpovídali i někde jinde (podle toho na co – asi bych se nemohl divit, kdybych do různých rasistických novin posílal protirasistické články, že by mě odevšad vyrazili a tvrdili, jakej je to blábol) – holt bych se musel pídit proč a přemýšlet, jestli není chyba ve mně. (Ale z druhé strany, kdyby třeba taková autorka Harry Potra či Jack London to vzdali po prvních odmítání, nikdo by o nich nikdy nevěděl.. London přes 500? Rollingová snad 12 nakladatelství se teda jako uvolilo a zbytek ji vyrazil.

      • Ostatně můžeme pokračovat totéž o Vernem, autoru Barbara Conana, on i dnes skloňovaný Pán prstenů neměl taky extra nějaký bombastický výsledky z počátku, spíše se krčil někde v koutku mimo přílišného čtenářského zájmu. Takže sice tu netvoříme světovou literaturu, ale nějaká kapka zárodku by se tu mohla najít:-))

          • Že bychom skládali taky hořký slib, spucunk od začátku do konce (tedy pro nás?). Ale už jsi trochu vyměkla:-)))

          • Se nediv! Dostala jsem cosi jako předhodnoceníčko od Aquily ;-)
            Jemně jsem splaskla.
            Moc by mě zajímalo složení té poroty druhého kola. Které spisovatele, redaktory a recenzenty přiberou dočasně zdolaní Nezdolní do svých řad :-))

          • Tak já na tom nebudu lépe :-)) To už vím taky:-)) Jedna věta mě o tom ubezpečila:-)) Ono je otázka, zda ten „námět“ zahodit i s rukama, nebo podle původního záměru jej předělat dle připomínek – a jak jsme postřehl z mírně jedovatých glosů asi dost a dopsat, nebo si dát obklad na čelo a dát si nějakou (blíže nespecifikovanou) dobu pauzu. Holt ty ryby fakt nejsou k zahození:-))

          • Říkám si: „Chá, Cellindra se ukázala, přibudou hlášky…“
            A vono prd… ;-)

            Sleduješ to zoufalství ?!?!?! :-))))
            Stávám se nesnesitelnější a nesnesitelnější ;-)

  26. Ahoj, to je jako já s fotografiemi. Už jsem obeslala spoustu fotografických soutěží, až v poslední době se mi daří. Z jedné fotografické soutěže jsem si odnesla zvláštní cenu poroty, v jiné fotografické soutěži byly vybrány moje fotografie pro výstavu fotografií, které se zúčastnily fotografické soutěže

  27. Protože Cellindra už slovní hodnocení celá přečetla. Já jim teď dělám druhou korekturu, ale já nejsem zrovna veselá kopa, buhehe ;)
    Když po tom tak toužíte, patrně se dočkáte dalších nevybíravých sprosťáren z debat o povídkách z druhého kola, až začnou všichni číst a trochu se pohádáme.

  28. Ahoj ve spolek, ne že bych se těšila na to hrůzné hodnocení mé povídky, ale hodnocení asi nebyla stále rozeslána, nebo mi nedošlo. Mám teď nějaké problémy, nevím, jak mi lidé posílají zprávy, neobdržím je. Oni se zlobí, že jsem neodpověděla, ale já od nich žádnou zprávu nedostala, tak jak bych na ně mohla odpovědět. Tak aby to nebylo stejné i s tím hodnocením od porotců. Aby mi ho neodeslali, a já nic neobdržela. Víte něco nového, jak to vypadá.

  29. Ahoj, jak to tady čtu, tak také všichni čekáte na výsledky. Je mi jasné, že hodnocení je velmi náročná a komplikovaná záležitost. Teď porotci hodnotí práce postupujících, ale už je červen, tak by nějaká ta větičky k hodnocení našich povídek mohla přijít. Myslím si, není nutné dlouhosáhle litanie a rozebírání našich povídek. Stačilo by mi, například: „Tvoje povídka se nám nelíbila z důvodu Tvého výběru tématu, z důvodu ……………… (jen pár slov). Příště si dej také pozor na ………. .
    Já jako soutěžící bych to uvítala. Přiznejme si, že pokud hodnocení bude nastránku, stejně si soutěžící přečte první tři nanejvýš prvních pět vět.
    A pokud by byly hodnocení takto pojaty, urychlilo by to i celý proces hodnocení soutěžících.

  30. Abych byla úplně upřímná… nevadí mi čekat, respektuji harmonogram hodnotících, třebaže se změnil (z jednoho předpokládaného data na druhé a z toho na žádné), i mlčení, do kterého se ponořili, i když to zase není moc vstřícné, ani organizačně zvládnuté, ale… spíš je to o tom, že i kdyby moje povídka byla v první pětce, už mě to nějak nevzrušuje :) Pořád to samozřejmě bude prima atd., ale… už se z toho vytratilo to očekávání a těšení, hradba mlčení není moc povzbudivá, a když to vypadá, že soutěž přestala bavit samotné hodnotící, nedokážu v sobě udržet dostatečně nadšení, a jak se znám, jestli mi to někdo nenapíše jmenovitě mailem, asi už si ani nevzpomenu se sem podívat. Asi se na mě přenesla ta tajemná několikaměsíční lhostejnost :)

  31. Ahoj, milí spolusoutěžící, jak jsem již podotkla, nebylo by lepší pouhé hodnocení o dvou větách, než žádné po xxx týdnech čekání. Přečetla jsem si Vaše příspěvky, a souhlasím s dvěmi názory: člověk bude k výsledkům již hostejný, bude-li tato situace trvat déle a za druhé, organizátoři by mohli na web uvést poznámku, že technických zdůvodu bude hodnocení zasláno později.

Napsat komentář