Medailonky porotců – Ellie

Přezdívka: Ellie

Skutečné jméno:
Františka Senková

 

Prozradíš něco o svém soukromém životě? Čím se živíš, jaké máš koníčky?

Živím se zbytky jídla po svých dvou dětech. Nejraději lezu na vysoké hory, odkud můžu hledět do kraje a pouštět si v hlavě imaginární soundtrack. Ve volném čase píšu a prudím lidi se svým psaním. Když mi psaní zrovna nejde, hraju na nějaký hudební nástroj nebo dračák. Je to lepší než mlátit hlavou do stolu.

 

Jak dlouho už porotcuješ Vidoucí? A proč tě to pořád baví?

Porotcuji Vidoucí už dvanáctým rokem. Vyžívám se v originálních nápadech autorů, v originálních kiksech autorů, v odhadování pointy a hlavně v psaní slovních hodnocení, která mi pomáhají utřídit si myšlenky i o své vlastní tvorbě.

 

Za jaký typ porotce by ses označila? Máš nějaké zvláštnosti, které jiní porotci nemají?

Jsem porotce laskavý, podporující a diplomatický. Snažím se vcítit i do úplně nemožných postav, představit si jakkoli podivné prostředí, chválit za každou výjimečně povedenou větu. Ráda předčítám obzvláště vypečené povídky nahlas. Zároveň jsem ale nekompromisní – pokud vás někdo potopil svým NE, byla jsem to nejspíš já.

 

Na které chyby máš největší pifku? Co nejčastěji autorům vytýkáš?

Chování postav a jejich motivace. V hodnocení se často autorů tážu „proč?“  Nemám ráda rádoby drsné postavy, které jednají jako puberťáci. Poznám, kdy autor opsal kouzla z dračáku, protože to dělávám taky. Trpím alergií na „by jsme“, aroganci a prvoplánový humor, který se snaží kopírovat mistry humoristické fantasy a je při tom zoufale křečovitý.

 

Jaký je tvůj oblíbený žánr nebo tvůrce? Co tě inspiruje?

Mám jako jedna z mála v porotě ráda elfy. Schválně si nechávám v prvním kole poslat všechnu fantasy, abych ji mohla rozpitvat, odřezat z ní kousky a nacpat jí je mezi zbytky zubů. Inspiruje mě JRR Tolkien. Ten tedy takové věci nedělal, i když některé jeho postavy ano.
Baví mě ale takřka jakýkoli žánr, když mě jím provedou sympatičtí hrdinové. Jediné, co se mi špatně čte, jsou horory. Málokdo je umí napsat dobře. Ocením taky dobrou mikropovídku.

 

Jaké bys dala autorům tipy, jak napsat dobrou povídku?

Nechte to uzrát, čtěte po sobě s nejméně dvoutýdenním odstupem a dojdete prozření ohledně zapeklitých odstavců! Přidávejte živé detaily – nic nenudí víc než vágní popisy. Nepoužívejte více než tři vhodné, výstižné a nápadité přívlastky. Nevražděte děti jen v touze šokovat. Špatný konec už dávno není originální. Najděte si beta čtenáře. Gramatika není přežitek dob minulých. Na přechodníky je někde na netu tabulka. Pište pravidelně. Nebojte se škrtat. Mějte rádi svoje postavy, vdechněte jim život (a dopřejte jim případně důstojnou smrt).

 

Co bys na konec vzkázala autorům Vidoucích?

Taky nesnáším čekání na kritiku :) Co takhle si ho ukrátit psaním další povídky?