Koukněte sebou mrsknout, vy líný krysy, nebo vás nechám drhnout podpalubí! Myslíte si, že kapitán dává termíny pro srandu králíkům? U všech stehen a kozatek!
Pisomne hodnotenie tento rok nedam, aby som nepotrhala krehke autorske dusicky. Jednej by som aj napisala konstruktivnu kritiku, ale je tak zla, ze jedina dobra rada je nechat pisanie a venovat sa pestovaniu ruzi.
No jo, zakamuflovanej Havran, to jsem si mohla myslet.
Mimochodem, už jsem zažila, že autor psal čárky za pomoci generátoru náhodného výskytu, podle jakéhosi estetického cítění nebo dodržoval princip negace (tj. dělal čárku, kam nepatřila, a nedělal ji, kam patřila), ale tohle je první případ psaní na klávesnici, ze které někdo to tlačítko vedle „m“ ukradl.
Viděl jste v ní někdo nějaký prvek fantastiky, teda kromě toho, že hrdinům asi plyne čas jinak než ostatním lidem a vnějšímu prostoru, jinak si nedokážu představit, že by jedna rvačka a jedna hádka zabraly téměř celý den.
Já si jak idiot kreslila diagramy, kdo je s kým příbuzný, až mi došlo, jak to je, a to mě akorát tak nadzvedlo, než děsilo
Vzala som si desat poviedok, prvych pat je bud strasna nuda, alebo nuda nacata a nedokoncena. Ale aspon zatial boli kratke… chjo…
Já mám samý dlouhý! Každej večer u nich usnu.
Já bych ráda připomněla všem skeptickým porotcům, že už loni jsme se rozhodli HLEDAT TALENTY, nikoliv hledat novýho Neffa. Takže shovívavě, shovívavě, a ne samý znechucený řeči, jak třináctiletá děcka hrozně píšou a tak, jo? Díkes.
Zn.: No dark sarcasm in the classroom.
dark sarcasm aside, asponze nam nepisu tie decka, ktore pisu do KTP alebo Animefestich fanfikcii, to by som si asi rovno hodila maslu 😉
– Jo a napsala jsem dlouhé hodnocení i s konkrétními příklady přímo do hustoprogramu a při uložení se neuložilo nic. Mám chuť počítač prohodit oknem. Sice mně to nepomůže, ale mohl by mne někdo alespoň politovat. grrrrrrrrrrrrrrrr!!!!
– Ja te lituju velice, az na stromech jasaji opice. Ale vazne, vim jak to nasere, stalo se mi to totiz taky.
Hlásim, že som práve začala čítať, zhrozila sa a po spustení hustoprogramu zistila, že ta moja hrôza je súčasť série. Au. Vitaj nový ročník so starými šrámami!
Zasadit děj do blíže neurčený fantasy země / alternativní historie je představa o dostačujících P.F. pro spoustu autorů, bohužel. Vždycky jim za to vynadám, že se to mohlo stát v Nymburce a nic by se nezměnilo…
Já se fakt vyjadřuju jak hotentot v poslední době… A neni to kvůli touze vcítit se do autorů.
Nejvetsi prvek fantastiky je kavovar, ktery dokaze z obycejneho mleka naslehat sladkou smetanu.
Pokud by se mělo jednat o horor, tak jedna mrtvola k snídani je za mne trochu málo.
Přečetla jsem první odstavec a popis mé první reakce byl jednoznačně „WTF?“
„Čaroději, děláš si srandu?“ bude nová kultovní porotcovská hláška!
– A Ducholka se čte jako Duch – olka, nebo Duc – holka?
– Dle zasady ze duchovno se deli na duc a hovno?
Teda, čaroděj Samuel se obává strašidel démonů. Strašidlo, které straší démona, musí být fakt děsivý.
„Vycuclý beránek se mrtev složil k zemi…“ Ech kletě.
Parádník: přičísl si po pás dlouhé černé vlasy hřebenem z lopatky orka
Asi to psal nejaky chlapec (devcata vetsinou nesypou z rukavu vsechny nazvy a typy a kdovico nemeckejch tanku z druhy svetovy a nepisou o Hitlerovi).
„Muž se pomalu blíží. Ruce volně spočívají vedle těla.“ Wie ein Horror!
Autor patrne zhruba vedel, co dela a ceho chce dosahnout, a myslim, ze se mu to i castecne povedlo. Coz z toho v mych ocich teda nedela mensi sracku. 🙂
Připadá ti to normální, nebo je to prasárna? Teda, prasárna je to podle mě v každém případě, ale jestli je to v hovorové řeči používaná a tolerovaná prasárna.
A pravdu povediac, príbeh mi učaroval. Asi na mňa hlavná hrdinka niečo poslala.
Carara, mam to za sebou! Vcera vecer u sila prvne jsem to zkusila!
Vůbec dát upíra do povídky je špatnej nápad v každým případě.
„Neochvějně znovu procházela krajinou a vkládala do ní své nově pozbyté zkušenosti.“ Konečně zas jednou geniálně blbá povídka!
Železniční most na Moráni v Praze mám považovat za prvek fantastiky, nebo za dezorientační smysl autora, co netrefí na Výtoň? Tramvají je to sice dvě nebo tři stanice, ale na Moráni nebyla voda ani při stoleté povodni.
„Výklad už byl dlouhý a sám ani příliš nechápal, proč mu je přítomen.“ Jo, výklad zvěrokruhu už trvá devět stránek a já příliš nechápu, proč je přítomen.
Nic nepotěší tolik jako povídka, která mezi tou záplavou šestnáctistránkových veleděl slibuje čtyři strany, a pak se ukáže, že na straně jedna je jenom název! 🙂
Casy, kdy povidky byly blby a kratky, jsou pryc, ted jsou blby a dlouhy. Eeeuch.
Rozhodla jsem se, ze se mi nelibi, ze letos (jako obvykle) vsichni burani, nevzdelany vesnicani a blbci mluvej moravsky. Prijde mi to ze stejnyho soudku jako stereotypy a diskriminace typu vsichni cikani nepracujou, vsechny zensky jsou blby apod.
Sere me to. Nejen ze je to neoriginalni a nudny, ale i docela urazlivy.
– Nejsem si jistá, jestli z vědeckého hlediska tam nejsou nějaké totální lapsy (chemici, biologové – co vy na to?)
– Za chemickou sekci – je tam spousta zajímavých prvků fantastiky o chování látek :o)
A vůbec mám dojem, že autor viděl nemocnici jen v nějakém připitomnělém televizním seriálu.
Ať žijí ufouni, luky a kuše a Nevidoucí.
Při čtení jsem se střídavě svíjela v záchvatech smíchu a mlátila hlavou do zdi…
Člověk má dojem, že přečetl dvacet stránek, a ona je to stránka jedna.
Prostě pořád se nemůžu zbavit dojmu, že tohle napsal někdo schválně (po té naší loňské diskusi o interní soutěži, kdo z nás dokáže napsat nejblbější povídku), ale obávám se, že autor to zřejmě myslel vážně jako akčně humornou povídku.
Takže bych vynadala shodně oběma autorům za nedostatečný výskyt prvků fantastiky… a za všechno ostatní taky.
Kdo jste to dočetl až do konce a přežil jste to?
autor naznačuje, až se skoro unaznačuje, asi by rád jako Chandler, ale nejde mu to…
Takovýhle autory bych pražila víc než ty čtrnáctiletý ťuntě, co posílají ságu o Mary Sue a upířím milenci. Za to, že mi dali naději, a pak ji pošlapali svým amatérismem!!! Grrr.
Ruka obrostlá lišajem! To je blbé, když si autor plete můru s kožní chorobou…
A notář v ošumělém obleku je prvek fantastiky jako stehno.
Já jsem dost přemýšlela, jestli autor měl záměr stvořit hrdinku jako takovou obr pí.u, ale nakonec jsem dospěla k závěru, že ne, že se mu to povedlo omylem. Kdyby to bylo cílený, tak je fakt dobrej.
To už mi přijde lepší, když chce někdo mít každý voko jiný a bejt neporazitelnej s katanou, než aby za vrchol svýho snažení považoval zakoupení kokosovýho parfému:-)
Tohle vedet driv, tak… (…tak asi nic, ale prislo by mi to mozna min o nicem.)
„pointu“, ktoru je treba hladat lupou za pomoci vykladoveho slovniku, neuznavam ako pointu 😉
Dávám Ne, ale rozhodně jste velmi perspektivní autor a budu si na vás dávat pozor! 🙂
Du ven blejt. To bolo tak zle, a tak dlhe! 🙁
Takhle mě to nebaví, protože mám pocit, že jste si s tím nedal práci a jen jste tam napsal první „vtipnost“, která vás napadla.
[…] väčšinu čitateľov nezaujme presné označenie tankov (aj keď veľmi rýchlo pochopia, že autor je fanda do druhej svetovej a nemôže si pomôcť).
Probírání emocí nestačí na to, abychom s postavami soucítili.
Jediné možné řešení je, že hlavní hrdina je prostě totální mešuge, pak je to OK.
Seznámit se s dvanácti čaroději jen kvůli tomu, aby nám mohli říct „nazdar“ se mi zdá jako plýtvání čtenářovým časem.
A pokud je čtenář zároveň porotoce soutěže, znamená to co? Znamená to „Ne“.
Vtípky o vtipných upírech, kteří si dělají srandu z twilightových upírů, nejsou vtipné. A navíc už před třemi lety vyšly z módy. A ani tehdy nebyly vtipné.
Jsem si jistá, že i slovenská klávesnice má tlačítko pro čárku, naučte se ho používat.
Horšie je to s gramatikou. Okolo tejto poviedky prešla len námatkovo a na zámer sa to hodiť nedá.
Příliš mnoho písmenek na tak prostý příběh
Temný mág je übercool, ale jeho zbytečné machrování je po zásluze potrestáno.
Pár věcí mi přišlo zbytečně puberťáckých. Těžko říct, jestli je to vina zbytečného machrování hlavní postavy, nebo mladické nerozvážnosti autora.
Pôsobí to ako námet na béčkový thriller, i s prípravou na pokračovanie, ale ako poviedka je to o ničom.
Prostý čtenář se cítí ošizen a méně prostý čtenář pak podezřívá autora, že se dostal do slepé uličky, nic ho nenapadalo, a tak povídku utnul.
Pointa… no, je tam, ale nějak se mi nezdá, že by korespondovala se zbytkem povídky.
Odstavec není sprosté slovo!
Tejto poviedke by pomohlo, ak by sa z nej odstránili všetky historické aj kvázihistorické postavy, upíri a zahraniční turisti. […] Čo by z nej potom zostalo? Kľud na porotcovej duši.
Umíte zacházet s dialogem a napsala bych, že rozhovory posouvají děj kupředu, kdyby povídka měla děj, který by stál za zmínku.
Ještě nikdy nebylo tak málo popsáno tolika slovy.
Každá postava nemusí mít své vlastní jméno a už vůbec nemusí být plné podivných souhláskových shluků.
Má to potenciál absurdného humoru, ale tých pár vtipov nezachráni blbosť deja.
Masitá postel je také zajímavá. Jaká technologie byla použita na výrobu? Hovězí? Vepřové?
Trochu jsem se obávala, že celá povídka bude stát jenom na tom, že hrdinové vtipně mluvijó, a skoro jsem to odhadla.
