Knižní doporučení: Adelhaida

Možná si někdo vzpomene, že jsme se v roce 2018 pokusili rozjet seriál „Knižní doporučení od porotců Vidoucích, aneb co jsme v poslední době četli nebo nás zaujalo“. Po dvou instancích to jaksi vyšumělo do prázdna, ale letos se k tomu zkusíme vrátit. Dnes pro vás máme doporučení od Adelhaidy.

Černá křídla Cthulhu

Během samotného hodnocení naší literární soutěže nemám moc čas číst něco jiného. Na romány není kapacita a povídkami jsem zcela saturována. Pomáhá mi předplacený časopis Vesmír. Kdybych chtěla psát sci-fi povídku, tady se najde spousta informací ze základního výzkumu podaných srozumitelnou formou. Příroda je plná zajímavostí, člověk nemusí vymýšlet nic extra bláznivého. Všechno tady máme, jen to musíme objevit.

Vždycky, když Vidoucí dohodnotím, sahám po další literatuře faktu, tentokrát však v delší verzi. Pomáhá mi oprostit se od nutkání komentovat logiku příběhu, postavy, děj, a další náležitosti povídek. Do tohoto žánru spadají i Dějiny legendárních zemí a míst od Umberta Eca. Popisy jednotlivých destinací jsou dost krátké, nejde o žádné hluboké studie. Najít se tu ale dají jak starověké světy, tak moderní fantasy a sci-fi místa. Pokud hledáte inspiraci při vytváření pozadí pro váš příběh, můžete se mrknout právě sem!

Přiznávám, že předchozí kniha pocházela z balíčku vánočních dárků, které smutně leží nahoře na knihovně a čekají na svou příležitost. Celé jaro jsem toužebně pomrkávala po Kulovém blesku od Liou Cch‘-sina, a když konečně nastala příležitost se do něj začíst, dost jsem se těšila. Vloni mě totiž nadchla trilogie Vzpomínka na Zemi od stejného autora. Zaujala mě především jinakost pohledu na budoucnost, přece jen čínských autorů u nás moc nevychází. Kulový blesk se svojí popisností bohužel nejvíc podobal pro mě „nejnudnějšímu“ dílu trilogie, Problému Tří tělesale i tak jsem si román užila. I proto, že kulového blesku jsem se jako malá hrozně bála a díky této knize jsem se mohla dozvědět spoustu nových informací i teorií, které v té době vůbec nebyly známy, a bylo to právě tajemno, kvůli kterému se člověk tohoto přírodního fenoménu obával.

K narozeninám jsem dostala zatím poslední do češtiny přeloženou knihu ze série Řeky Londýna o čarodějnickém londýnském policistovi Petru Grantovi. Falešná hodnota nezklamala a výborně jsem se bavila. Magii ovládající detektivové jsou výborné téma, které se ostatně občas objeví i v naší soutěži. Londýnská série navíc oplývá skvělým britským humorem a člověk se dost naučí o vyšetřovacích postupech Metropolitní policie.

Příběhy Petera Granta mám tak ráda, že narozeninový dárek odvedl mou pozornost od stále nezlikvidované vánoční hromádky. Ale teď je dobrá doba na dohánění restů a já konečně zase dostala chuť na povídky. Jojo, už se mi po Vidoucích stýská. :) Před spaním si tak čtu sbírku lovecraftovských hororů Černá křídla Cthulhu III., kterou sestavil S. T. Joshi. Najdou se tu pěkně oldschool kousky, ale i pár věcí z New Weird. Rozhodně se mi po čtení spí líp, než když pařím mobilovku.

Tak vidíte. Začíná to tak, že povídky nemůžu ani cítit, a pár týdnů před uzávěrkou letošního ročníku už si je zas užívám. Věřím, že vás moje sbírka čtení aspoň trochu inspiruje – třeba i k tomu, abyste se pustili do psaní či vylepšování vlastního dílka. Už se na ně moc těším.

Adelhaida